29. 1. 1987

Já jsem Jahve tvůj Nebeský Otec, Stvořitel nebe a země. Dcero, maličká, Má nejdražší, miluji tě. Naplň Moje poselství, neboj se, Já jsem vždycky po tvém boku. Jdi a zvěstuj Moje Slovo a předej Moje poselství všemu lidstvu. Neboj se, otevřu tvá ústa v modlitbě, naplním tě duchem porozumění. Budeš se namáhat dnem i nocí, ale nikoliv nadarmo. Přijmi Moje poselství, milovaná. Budeš kráčet se Mnou. Budu tvůj průvodce. Nedělej si starosti, protože Já naplním každou potřebu v pravý čas.

(Později mluvil Ježíš.)

To jsem Já, Ježíš, pojď Vassulo, všechna poselství dává Můj Otec a Já. Naplň Moje Slova. Neboj se. Zůstanu s tebou. Budu tě učit. Budu tvůj úděl. Pojď, ať jdeme společně.

Následuj Mě, milovaná, Já jsem Ježíš Kristus.

Ježíši, zraňuji tě neúmyslně? Mám tento sklon chybovat.

Zarmoutíš Mě, dcero, kdybys Mě opustila. Láska, jakou Mi dáváš ty, Mě velmi těší. Nechápeš? Uvědom si, že když Mě opustíš, je to pro Mě urážka, Vassulo. Já, Ježíš, jsem tě učil milovat Mě.

Ježíši, jak lze dokázat, že toto všechno jsi Ty?

Podívej se na sebe, ty jsi důkaz. Ty jsi důkaz Mé lásky.

Vassulo, povolal jsem tě z nicoty, abys byla se Mnou, tak pojď k Utěšiteli, přistup ke Mně a neboj se Mě. Budu tě formovat tak, že Mi přivedeš nazpět Mé syny a Mé dcery zdaleka. Mnoho z těch, kteří nesli Moje Jméno, Mne opustili, ale Já se jich ujmu, stejně jako se nyní ujímám tebe. Tak se vrhni na Mé Srdce.

Vassulo, pokaždé, když cítím tvé srdce, nalézám měkké místečko, na kterém může spočinout Moje hlava. Cítím, že se na tebe mohu spolehnout, dáváš Mi odpočinout. Já, Ježíš, tě miluji. Pamatuj si, že tvoje utrpení je také Moje. Dnes se o Mě opři a nabídni Mi všechnu svoji lásku. Potřebuji utěšit.

(Byla jsem ohromena, že Ježíš chtěl útěchu ode mě.)

Jak Tě můžu utěšit Pane?

Tak, že Mne necháš odpočívat na tom měkkém místě. Dnes někdo, koho miluji, Mne znovu zraní. Naplň Mě svojí útěchou …

Co mohu udělat, abych Tě utěšila Pane?

Dovol Mi, abych na tebe znovu položil Svůj Kříž. Ulehči Mi, nech Mě odpočinout. Chci, abys ho pro Mě nesla, protože ti důvěřuji. Ó dcero, už Mi neodpírej, jako předtím!1

Odpusť Mi. Cítila jsem se tak bezcenná, že jsem byla v pokušení zavolat Tvého služebníka a odmítnout Tebe. Už to neudělám.

Ó dcero, Já vím, ale cožpak jsem za vás všechny nepoložil Svůj život? Tady ti nyní svěřuji Svůj Kříž. Brzy poznáš, jak je Můj Kříž těžký. Později se vrátím, abych ti odlehčil. Takto budeme společně pracovat. Takto budeme jeden druhému pomáhat.


1 zavolala jsem svého anděla a odsunula jsem Ježíše