30. listopadu 2022
ach, Má milovaná! pokoj tobě; naslouchej a piš: Mé Tělo krvácí od chvíle jejich rozdělení a ty jsi toho byla svědkem; stále je ve Mě hrot kopí;
ach, Pane! s Tvou pomocí jsem předala Tvé Slovo čelním představitelům církví, hierarchii, předala jsem jim též Tvá horoucí přání a všechny jsem je požádala, aby byli jedno; dala jsem poznat Tvá poselství duším, které sis vyvolil a které jsi mi poslal, a oni se stali spolupracovníky na Tvém Božském Díle Spásy;
Tvá Výzva k Jednotě a ke sjednocení data slavení Velikonoc jim byla též několikrát předána, aby bylo zastaveno krvácení Tvého Těla kvůli hrotu kopí, který v Něm vězí;
Má Vassulo, všechny tvé oběti a modlitby obětované za ukončení tohoto rozdělení mají svůj význam; putovala si s lidmi, které jsem si vyvolil, vyprahlými zeměmi, kdo by se pak opovážil říci, „co to prováděli?“ Já, který pečuji o vše, co jsem stvořil, jsem vždy s velkou shovívavostí shromažďoval Svůj lid, nemám v úmyslu zničit, co jsem stvořil, neboť v nich všech je Můj Nehynoucí Duch; Budu jim i nadále připomínat, že jejich rozdělení je hřích, aby nakonec otevřeli svá srdce, začali Mi důvěřovat a naplnili Má horoucí přání;
nicméně brzy přijde nesmírný žár, jak bylo předpovězeno, aby odstranil zbytek lidské zkaženosti, která se stále odmítá ke Mně vrátit, která odmítá vyznat svoji vinu, činit pokání a přivítat Mě ve svém srdci; ignorují Má poslední varování, pohrdají a odmítají Mou Ruku, která se k nim vztahuje, aby je pozvedla z bahna hříchu, ve kterém vězí; protože dali přednost temnotě před světlem, zůstanou sevřeni na tom místě, v tom brlohu, a budou trpět tím, co nevyhnutelně přijde, spoutáni v temnotě; musíš porozumět Mému utrpení a jak Mě bolí, že se naplní jejich osud; ctnostní budou též cítit agonii těchto duší;
přestože bylo vylito mnoho varování, tito lidé je ve své pýše ignorovali; někteří kvůli své nevěře, že mluvím Já, a jiní kvůli zlehčování Mého Díla,1 aby nepřišli o své pohodlí.
Pane, slyšela jsem je říkat: „nepotřebujeme číst a zajímat se o tato poselství, nepotřebujeme vědět, co je v nich napsáno, vystačíme si s tím, co nám už bylo dáno v Písmu; nejsme povinováni je číst, to říkají; toto chování mi připomíná Fatimská poselství, která nebyla neodkladně rozšířena a svět za to zaplatil krví, která byla prolita ve II. světové válce, jak předpověděla Panna Maria ve Fatimě;
ano! a dnes Mi bude prach a popel radit, kdy mám mluvit? kolik krve Mé církve ještě zbytečně prolijete? poslal jsem k vám, co je mi nejdražší, odloučil jsem ji od její vlastní rodiny, vystavil jsem ji vyčerpávajícímu cestování, aby vám všem přinesla Mé Nejsvětější Dílo, ale tolik z vás Mě vyzývalo, a tak vzdorovitě znevažovalo úlisnými jazyky Mé Dílo; nečetli jste, „pravda je celé jeho (Jahvovo) dílo?“2 vskutku, bláhovost a beztarostnost poblouzněných je vede k jejich vlastní zkáze, místo toho, aby naslouchali Moudrosti;
toto je Můj Posvátný Rukopis pro lidstvo!
můžete jej přirovnat ke stromu, který jsem zasadil blízko vodních proudů na dosah všem lidem, s bohatými a hojnými plody; jeho listoví je léčivé a nikdy nevadne; takže nikdo nemá říkat: „porazte ten strom, neboť pobuřuje okolí, skácejte ho a spalte jeho větvoví a pozor, nejezte jeho plody!“ – jak požehnáni jsou ti, kdo jí z jeho plodů, budou prožívat nespoutanou radost v Mé Přítomnosti!
může se tato generace, která se noří do močálu, a mnozí už byli pohlceni v jeho hlubinách, ještě chlubit svým poznáním? v minulosti jsem řekl, že Vyslanci přijdou z Egypta, aby vám zpívali Mé Slovo, které na vás bude vylévat Světlo a Pokoj; takto se k vám bude sklánět klenba Nebes a hlásat vám Má Božská Díla, která dosáhnou do všech koutů tohoto světa; ale mnozí ještě neporozuměli…
nyní pojď a živ se Mým Slovem: řekni Mému lidu, aby dychtil přijít a přebývat v Mém Domě, kde se budou těšit z Mé Přítomnosti a Mé Sladkosti, porozumí Mé Dobrotě a zahoří touhou spočinout v Nádheře Mého Domu, ve kterém přebývá Má Sláva;
za všechno vděčím jen Tobě, můj Bože,
vím, že Tvá Láska je bezpodmínečná,
a že Ty uděluješ Svá hojná požehnání komu chceš,
přesto mi dovol splatit Ti dluh za záchranu svého života
a že jsi mi dovolil zcela se na Tebe spolehnout,
když mě vedeš krok za krokem ve Světle živých;
tak nezůstávej potichu,
jinak se znovu ztratím v zemi zapomnění!
použij mě, jak Ty Sám si přeješ!
Já nejsem hluchý k tvým snažným prosbám, pamatuj si, že jsem znám tím, že jsem Nejvěrnější! Já tě nikdy neopustím, Láska tě miluje, jdi v pokoji… ic
Ž 33,4.
