9. dubna 2004
Velký pátek
Má Vassulo, Já jsem Společníkem1 tvého srdce; rozumíš? beru tě s Sebou zářivě se třpytícími Řekami, slavnými cestami, po kterých je dovoleno putovat jen těm, které doprovázím Já… chápeš, že jsem neustále s tebou? nikdo, Má Vassulo, není uznán za hodného Mne slyšet nebo Mne vidět; přesto jsem ti odhalil Své Srdce, abych ti zjevil Svou Vůli a to, že Já Jsem, který Jsem; nikdy jsem tě nezklamal a jsem šťastný, že jsi si vědoma svého stavu, jinak bys ztratila Moje Srdce; jediné, co po tobě chci, je láska; láska za Lásku; požehnaná Mé Duše, Mým duchovním darem tobě je to, že Mne můžeš kdykoliv volat a Já ti odpovím; a když sama sebe vnímáš jako nekompetentní k vyjadřování Mých Slov, budu mluvit za tebe;
vyučoval jsem tě, Má Vassulo, Vznešeným naukám2, abys dosáhla nejhlubší kontemplace, abys dosáhla Mne; nejasné a strnulé formulace, to není způsob, kterým vyučuji, neboť Má teologie je postavena na Pravdě a Božské Lásce – to je Má teologie; Stvořitel sleduje tvé kroky a v tomto stavu milosti ti dovoluji kráčet se Mnou;
tato Vznešená Óda, jejíž hodnotu dnes mnozí neuznávají a zůstávají neoblomní, jednoho dne naplní celé stvoření… pojď, Vassulo, vzpomeň si, jak jsem za tebe zaplatil na Kříži; miluji tě k zbláznění, tebe, kterou jsem od věčnosti toužil přivést k životu a ke sdílení Mého Kříže v jednotě se Mnou, svým Ženichem; nedělej si starosti z toho, co je před tebou; buď šťastná, že tě mám po Svém boku, a že vedeš božský dialog se Mnou, svým Bohem; ic
