19. března 1996
Vassulo – Mého – Nejsvětějšího – Srdce: Zmije, je to Zmije, která přináší smrt a právě nyní se plazí kolem vás všech; pokouší vás a čeká, čeká na váš pád, a pak na sebe smrt nenechá dlouho čekat; ach… Mé Nejsvětější Srdce trpí…
Pane, jsem zde. Co mohu udělat, abych ulevila Tvé bolesti?
splň do písmene Můj Příkaz!1 smrt nemusí přijít; můžeš vidět i ty to, co Já každý den? ne… ne, ty nemůžeš spatřit to, co vidím Já… ztrácím tisíce životů;2 ztrácím jich tolik… každý den! viděla jsi to, co Já viděl tam na poušti? jsou jich tisíce, kdo umírají hladem a žízní po útěše, naději a lásce; jsou jich tisíce, kdo jsou nazí a kdo potřebují Má slova; zahrnuji Svým soucitem všechno živé! podívej se však! Pokušitel tě chce obrat o všechno, abys neměla co nabídnout; pojď, nabídni ruku potřebným; nezklam vyhladovělé, kteří čekají tam venku; neodmítej navštěvovat nemocné;
– Vassulo, rozhodl jsem se mít tě jako nevěstu proto, abys Mě následovala; učinil jsem tě Svou nevěstou a v tobě jsem umístil Svou Lampu,3 abys ve Světle Mého Svatého Ducha a Jeho Moci začala uvažovat ne tak, jako smrtelníci, ale tak, jak uvažují Moji andělé v nebesích; proto jsem tě posílil Svým Duchem Statečnosti, abys vydržela silné rány nepřítele a aby ses nepoddala;
dal jsem ti Svého Ducha Rady, abych ti ukázal, co se Mi líbí nejvíce; otevřel jsem brány nebes a ukázal jsem ti Své svaté,4 kteří na své cestě zažili bídu, kteří putovali pokorně a poslušně, a tak dávali Mému Duchu prostor, aby v nich jednal a skrze jejich věrnost konal zázraky; prošli si umrtvováním, ponižováním a utrpením, ale o to více se radovali, že byli takto vyznamenáni a žádali o mnohem více, aby Mi všechno obětovali; – stvoření! ještě musíš urazit dlouhou cestu, ale odměna bude tvá, pokud také s nadšením přijmeš všechno, co ti nabízím; Má nevěsto, nemusíš se bát, pokud Mě máš ve své mysli, ať už se vydáš jakýmkoliv směrem:
podívej se, v jedné Ruce mám semeno, které po zasetí vyroste a dá ti radost ze všeho, co pro Mě budeš schopna učinit, přičemž tě to nikdy neomrzí; to ozdobí tvou šíji, neboť budeš nosit pocty jako překrásný ornament kolem svého krku; a tvá hlava bude pokryta vůněmi kanoucími z tvých vlasů jako rosa;
a nyní se podívej, co držím v druhé Ruce… vidíš toto semeno? po zasetí ti dá chléb utrpení, který však bude i pro tvůj zisk;5 znovu a znovu bude vyvolávat rány; způsobím, že tvoji nejbližší přátelé se stanou tvými největšími pronásledovateli; budeš se dusit a křičet; poctím tě Svou Trnovou Korunou, Svými Hřeby a Svým Křížem; Má přítelkyně, každý den ti dám pít ze Svého Kalicha, až ti jeho hořkost nedovolí popadnout dech; a nyní si vyber jedno z těchto dvou semen; pokud si vybereš to první, budeš trpět později; – vybírej!
Chci Tvou Vůli. Ty jsi Bůh, vyber za mě.
dobře tedy, Má nevěsto, vybírám ti druhé semeno; budeš pronásledovaná, ale nikdy svými nejbližšími přáteli; to nedovolím; ach, mám takovou radost, neboť ses zachovala tak, jak jsem chtěl, aby ses zachovala, tím, že jsi všechno ponechala v Mých Rukou a sama jsi zůstala Ničím; chápeš konečně, že si vystačím Sám? nemám v úmyslu skrývat Svá Nevyčerpatelná Bohatství, když jsou v těchto časech potřebná, ale vyleji je skrze tvou nicotu; nezbývá už mnoho času, proto neotálej; trpím víc, než můžeš pochopit;
pospěš si, protože smrt je nedaleko, tam na poušti; raduj se v Radosti; žehnám ti; ic