29. června 1994

(Ottawa)

Jsi má Spása.

Já jsem tvá Spása, dítě! a ty, ty jsi Má adoptovaná! tak se o Mě opři!

– ve své slabosti dědíš Mou Sílu;
– ve své poddajnosti dědíš Mou Vůli;
– v úplném umrtvení sebe samé se stáváš dědičkou Mého Obrazu;
– ve své chudobě dědíš to, co moudří hledají, ale nikdy to nemohou zdědit, ty dědíš Mou Moudrost;

nevyměňuj své dary za nic na tomto světě, střež je jako poklad, dokud pro tebe nepřijdu; jako ženich, který nese přes práh svou nevěstu, Já tě též v této hodině pozvednu, Má milovaná, abys vstoupila do Mé Slávy… proto opatruj pečlivě všechno, co jsem ti dal a nenaslouchej těm, kdo ti křivdí; Má drahocenná…

Zajatkyně-Mé-Lásky, a přesto svobodnější než kdy předtím, jsi šťastná, že jsi se Mnou tímto způsobem?

Jsem nehodná – co na to mohu říct? Ty víš, Pane. Ty víš, jak jsem šťastná.

pojď, my, společně?

Ano! vždy, my, společně.