12. dubna 1994
Vassulo, piš: dávám ti Svůj Pokoj; naslouchej Mému Hlasu: chtěla bys sloužit svému Mistru?
Ano, Pane chci.
chceš být ke Mně štědrá?
Ano, můj Pane.
Má přítelkyně, ano, jsi Má přítelkyně, a proto ti dám jíst chléb porozumění a pít vodu Svého Ducha; dovolím ti znát Své záměry a neviditelné se pro tebe stane viditelným; piš a řekni národům:
tvorstvo, nebuď navěky uzamčené v témže spánku; rozestřu svatost Svého velikého Jména po celé zemi, ano, dokonce i pohanům ukážu svatost Svého Jména;1
tvorstvo, při životě a na nohou tě nedrží rozličné plodiny, ale Mé Slovo, které zachovává všechny, kdo ve Mě důvěřují; proto vás všechny žádám, abyste se ke Mně přiblížili, vy všichni, kdo Mě milujete, a stali se dědici Království připraveného pro vás od založení světa! ne abyste říkali: „Náš Pán si dává na čas,“ a pak se rozhodli pro hřích; proč si myslíte, že si vašeho hříchu nikdo nevšimne? jestliže Můj Návrat přichází pomalu, čekejte, neboť přijde, zcela jistě; Pán přijde v den, kdy to nebudete čekat;
dnes, pro Své Svaté Jméno, ukazuji znamení Syna Člověka na nebi, aby je každý viděl; nestačí vám tento Nebeský Prapor?2 Můj Svatý Duch převyšuje všechna souhvězdí dohromady a zaměřuje vaši mysl k nebeským věcem, naplňuje vašeho ducha čistým světlem, abyste pronikli do tajemství Mého Vědění; Můj Svatý Duch je k vám poslán, aby vás upevnil, Mé dítě, a napřímil stezky Mého lidu; vylévám na vás tak marnotratně Svého Svatého Ducha, abych vám všem znovu připomněl, že ve Své Přítomnosti neobdivuji velké ani mocné, ale mírné a pokorné; pokolení, hluboce Mě dojal váš veliký hlad,3 jsem tím stále hluboce pohnutý…
„přiveď mě zpátky,“ volají ke Mně někteří z vás, „přiveď mě zpátky a naprav mě!“ ale sotva vás přivedu zpět, napravím a nasytím vás dobrými věcmi, bouře vás opět odvane z Mého Dohledu, protože jste se ve Mně ještě nezakořenili… chcete mít kořeny ve Mně? pak milujte své nepřátele, žehnejte svým pronásledovatelům a modlete se za ně;
jestliže někdo z vás, kdo slyší slovo Nebeského Království, se ho nechopí, jak Mě pak může následovat v Mých Stopách? jak může zapustit kořeny ve Mně? obraťte se ke Mně, chopte se Mé Ruky a dovolte Mému Duchu dechnout do vás a oživit vás; tento Dech je čistým vyzařováním Mé Slávy; a místo kamene vám dám srdce, vzkřísím vás z netečnosti a vzbudím ve vás živého ducha; úsilí, které jste vynakládali tak zlostně, proměním v laskavé a něžné projevy vašeho ducha jednoho vůči druhému… mějte se na pozoru, jinak vaše srdce zhrubne lhostejností a zkažeností;
chcete Mě následovat? pak buďte Mou ozvěnou, která se z Nebe rozléhá po zemi; nebuďte zlí jeden na druhého, milujte se navzájem, neboť to je svoboda, a dostanete ji od Mého Ducha; když budete jako obraz temnoty, tak nečekejte, že budete žít v pokoji;
ach, generace… přichází hodina, kdy vás Nepřítel bude všechny prosívat, ve skutečnosti je ta hodina už tady; nepřítel vztyčuje jednu pevnost za druhou kolem Mých Tradic a kolem vás všech! až vás oblehne ze všech stran, bude vás zkoušet ve výhni trápení; neobelhávejte sami sebe a nemyslete si, že máte ještě čas; rozhlédněte se kolem sebe; jakmile zlý člověk přizná Mou Milostí svou zkaženost a dělá, co je správné v Mých Očích, Nepřítel se na něho vrhne, použije všech prostředků k tomu, aby ho zastrašil, a vleče jej zpět do Údolí smrti… Nepřítel ho znovu uloupí a vykopá mu ještě hlubší hrob… proto k vám se slzami v Očích neustále volám, tak jako jsem kdysi naříkal nad Jeruzalémem: „kdybyste aspoň vy dnes porozuměli Poselství Pokoje! ale běda, je skryté vašim očím! a to všechno proto, že jste nerozpoznali ani Čas, ani svou příležitost, když jsem k vám přišel bosý a v žínici, abych vám jej nabídl!“ nepochopili jste Mou Vůli, pokolení, až do dnešního dne vás velmi málo pochopilo Mou Vůli… pokolení, stále jsi plné hněvu;
přebývej v Mém Světle, a budeš přebývat v Lásce; zůstaň v Mé Lásce, a budeš přinášet ovoce v Mé Lásce; vidíš, jak Duch Pravdy ukazuje na nebi záblesky Svého Světla? ale tolik z vás nepochopilo, co znamená tento text Písma: „kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním;“4 což jsem neřekl, že každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne on, toho rozdrtí?5
neodsuzujte viníka slovy: „ten nic neví o cestě pokoje a spravedlnosti;“ tyto věci přenechte Mně; Já jsem jediný Soudce; proste Mě, abych o vás pečoval, a Já budu; vaše prosby se vznesou až do nebes; proste a Já vás zachráním… Milost je u vašich dveří, nikdy nepochybujte o Mé Lásce;
žehnám vám všem a na čele vám zanechávám Toužebný Povzdech Své Lásky;
