23. srpna 1992
(Vnuknutí, kterého se mi dostalo dnes časně zrána. Poté, co jsem se modlila k Ježíši, jsem Ho uslyšela říci:
„Jsem šťastný, že si tak brzy ráno uděláš čas, abys se Mnou mluvila; řekni jim,1 že Mé Srdce je Hlubinou Lásky; řekni jim, že už by Mě neměli pokoušet, a že by měli číst 
1Kor 14,26-32.)
(Později:)
Ó, Pane Ježíši Kriste, Tvému Nejsvětějšímu Srdci svěřuji tento úmysl:
Pomoz nám a pas nás,
dej nám Svůj Pokoj,
Synu Věčného Otce,
umenši nás, aby Tvé Oči, Králi Nebes,
mohly shlédnout dolů shůry,
Ó, Milovaný Synu našeho Otce,
nedopusť, aby zástupy byly rozdrceny,
lidé umírají zkažeností,
urychli Své Dílo, ó, Svatý Otče,
a pospěš se Svým Návratem;
Ty, který jsi Radostí Otce,
nedovol už světu,
aby se vzpíral slavné Přítomnosti
Tvého Svatého Ducha.
Mé oči se obracejí k Tobě, ó, Pane,
a mé srdce se utíká
do Tvého Nejsvětějšího Srdce,
aby se mu dostalo Pokoje a Lásky,
nezanechej mě bezbrannou!
Amen.
učinil jsem tě nebojácnou před lidmi; to je Mé dílo; až přijde Můj Den, budu mít odpověď pro ty, kteří se Mi teď pošklebují; Má dcero, tvá nicotnost je Mi rozkoší;
Syn tvého Otce
ti říká: budu dál šířit Svá Poselství, ti, kdo Mi odporují, naráží do Základního Kamene, a budou rozdrceni;
Potěšení Otce
ti říká: konám velké Dílo, které žádný člověk nemůže zastavit, a pokud jde o ty, kdo tě nemilosrdně obviňují, o těch ti říkám: jejich ruce poklesnou a jejich plány selžou; Mé Srdce stravuje touha po tvé lásce, pokolení, a plane jako žhnoucí Výheň; miluji vás všechny z celého Srdce, z celého Svého Srdce vás miluji! hleďte, vyleji Svou Lásku na vás na všechny, abych zkrášlil vaši ubohost;
Pane, jak to, že se svět stal tak zkaženým?
což jste nečetli: kde není vedení, upadá lid?2 ústa zkažených nepřinášejí moudrost, ale kdo přináší zkázu, bude odhalen; nic nezůstane skryto Mým Očím, ale v těchto dnech Milosti je Má Ruka ještě vztažena ke každému, kdo bude činit pokání a vyznávat svůj hřích; tito budou zachráněni;
Láska je ti nablízku, Má malá, věrná přítelkyně; Amen ti žehná; pojď a chval Mě; Já Jsem;
