1. března 1991

(Londýn)

(Před konferencí a modlitebním setkáním, které se konaly v tentýž den.)

Ó, Jahve,
jsi můj Bůh,
požehnáno buď Tvé Jméno.
Uskutečnil jsi Svůj Plán
a přivedl jsi mě sem,
do této země, abych v ní svědčila
a vzdávala Ti chválu.
Otevři mi ústa ve Svém Shromáždění,
abych oslavovala jen Tebe.

otevřu; Já, Pán, ti žehnám; naslouchej Mi: prorokuj jim, spolehni se na Mou velikou Sílu, každý úspěch pochází ode Mě, ne od tebe; – kladu oheň a vodu před každou duši a dávám jí na vybranou; nikdy neznásilním lidskou svobodu, nikdy…

dovoluji člověku vybrat si, a chci, abyste věděli, jak mě blaží, když si zvolíte to, co je správné; nicméně nepřestanu nikdy usilovat o to, aby hříšník přestal hřešit; vyzkouším všechno, abych ho získal, a pokaždé, když padne, budu tam, abych ho zvedl; nebudu ho odstrkovat nebo kárat; jeho nepřátelé se možná budou radovat, ale Já budu mít ve Svých Očích jedině slzy a poprosím ho, ať se vrhne do Mé Náruče; a když to udělá, pak se ho zeptám, zda by Mi dovolil, abych v něm bydlel; bude-li souhlasit, udělám jeho duši Svým Vlastnictvím a na tomto Území postavím Svůj Stan (v duši hříšníka) a odtud ohradím Svůj Majetek Svou Láskou, aby žádný vetřelec nemohl proniknout do toho, co jsem právě učinil Svým a navždy; šťastný člověk, který hospodaří se Mnou, získá Poznání a vejde do věčného Života;