17. října 1990
Ježíši, řekl jsi nám v těchto knihách o mnohých událostech ještě před tím, než nastanou, abychom poté, co nastanou, uvěřili. Řekl jsi nám, jak vzkřísíš mou sestru Rusko a jak skoncuješ s jejím ateismem. A hle! Čtrnáctého se Ti otevřela brána kostela Sv. Basila na Rudém náměstí a já, její sestra, jsem k ní ten den spěchala, abych se radovala z jejího svátku! Ale dostala jsem od ní políček… Tvůj služebník a můj bratr, kterého miluji, mě udeřil do tváře. – Tvůj služebník mi odmítl dát požehnání, protože prý chodím k našim bratrům katolíkům a přijímám z jejich rukou Tělo Páně. Mám se před Tebou cítit zahanbena, můj Pane? Tuto bolest bych mohla snést, kdyby nebylo přišlo ještě něco horšího. Řekl: „To znamená exkomunikaci!“ Dal jsi mi znamení dříve, než se to stalo, dal jsi mi pocítit Svou bolest tím, že mi těsně předtím vyschlo v ústech, takže byla sušší než troud a mé rty byly vyprahlejší než pergamen.
Jak dlouho ještě budou křesťané rozděleni?
Přijď a naprav naše srdce, vrať nám naši nevinnost.
Přijď a udělej ze tmy svítání.
Děkuji Ti, můj Pane,
že jsi mi dal příležitost trpět a být pokořena
a že jsi mi dal odvahu,
i přesto, jak mě zranil,
se znovu postavit do řady
a spolu s ostatními políbit kříž, který držel,
a ruku, která mě právě uhodila.
Vassulo, tvá bolest není ničím ve srovnání s Mou… i kdyby na tebe vytasil meč, Má dcero, nezoufej; je naděje na smíření; brzy vás ohromím velkým Zázrakem;1 už velice brzy Já, Pán, ozdobím Svou Nevěstu nádhernou dokonalostí Jejího mládí a od té chvíle bude zpečetěna úmluva míru mezi bratry; Má Církev povstane jako Jitřenka a klatba bude sňata… bude přede Mnou pevně stát… jako olivovník obtížený plody; jako na révě raší ušlechtilé výhonky, tak Její květy ponesou ovoce slávy a nádhery… a bude jen jedno stádce a jeden Pastýř… Já jsem Vzkříšení… dcero?2 neztrácej naději, nemusíš se bát; hrůzy noci brzy pominou;3
pamatuj si, Já Jsem vedle tebe; když se příliš dlouho dívám na jejich zlé jednání, Můj hněv začne podněcovat Mou Spravedlnost, proto nechávám převládnout Svou Slitovnost; léčím všechny vaše nemoci a Svou Krví smývám všechny stopy jedu, abych vás všechny vysvobodil z Jámy;
Já jsem Láska a Láska ve Své naprosté Laskavosti odpouští těm, kdo zasazují rány, těm, kdo se posmívají a těm, kdo jsou nespravedliví, a ve Své Svaté Slitovnosti vás všechny pozvednu do Svého Srdce; nezoufej, Vassulo, Má dcero, ještě je naděje na smíření a oživení… ještě je naděje…4 „nijak se nebojte těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; spíše se bojte toho, jenž může zahubit v pekle duši i tělo;“5
přijdu a přinesu mír mezi bratry a připomenu jim Svou Něhu, Svou Lásku a Své Milosrdenství, aby Mě i oni mohli napodobovat;
– nespěchej pryč6… pojď, ekklesia ožije, ekklesia ožije, počkej a uvidíš…
