28. září 1990
Ježíši?
Já Jsem;
opři se o Mě; opři se o Mé Rámě; tak jako jsem přišel k tobě, vytáhl tě z jámy a zanesl tě do Svého Domu, kde jsem tě uzdravil, tak ti budu i nadále pomáhat, aby tvé nohy kráčely po Správné Stezce; drž se Mě pevně; znám tvou bázlivost,1 ale udělám tě silnou, abys odolávala zlu;
– ach, tvorstvo! nyní sestupuje Milost, dříve než přijde Soud; přivítejte teď Mé Milosrdenství a spočine na vás Můj Duch; přibližte se ke Mně, vy, kdo po Mně toužíte, a syťte se z Mých Nevyčerpatelných Zdrojů Života, protože ti, kdo Mě jedí, budou ještě více hladovět, a kdo Mě pijí, budou ještě víc žíznit;2 a Já jako Mana znovu naplním vaši duši a jako hrnčíř vás budu utvářet v to, co jste ztratili: Mé Božství;
pak vám ukážu Své Království a sešlu vám Moudrost, aby vás učila Poznání Mých Svatých věcí, a učiním vás Svými navěky věků; budete Mými syny a dcerami, kteří Mě budou oslavovat spolu s Mými Nebeskými Kůry; pak vás vyšlu jako mlhu, abych vztyčil jako když někdo vztyčuje transparent: Své Poznání, které jste obdrželi od Samotné Moudrosti, abyste vyučovali druhé, jak žít a aby pokolení za pokolením zachovávalo Mé Jméno ve Svatosti; vaši potomci od vás získají bohaté dědictví zrozené z vás, a díky Mé Nekonečné Slitovnosti i děti vašich dětí; a v budoucnu budou národy chápat pravý význam Bázně Boží;
Má přízeň není minulostí, Mé milosti jsou nevyčerpatelné, zaplňují každé údolí, a Má Něha k vám se obnovuje každý den; nepřetržitě ze Svého Srdce vylévám Svou Lásku jako tekoucí řeky, abych zavlažil vaši poušť a oživil vás; nejsem to Já, kdo vás přinutil přebývat v temnotě, není Mým přáním dívat se shůry na to, jak sami sebe zazdíváte a uvrhujete své duše do nejtemnějších žalářů; Mou touhou je přivést vás v pokoji Domů; Mou touhou je udělat z vašich pouští a vyprahlých zemí zelené pastviny, které vás nasytí;
Vassulo, všechna Má Poselství jsou modlitbami; čti a napiš z 
8. kapitoly listu Římanům verše 26-27:
Obdobně přichází na pomoc naší slabosti Duch. Neboť my ani nevíme, oč žádat, abychom se správně modlili. Ale Duch sám se za nás přimlouvá v nevýslovném sténání, a Ten, jenž zkoumá srdce, ví, co si přeje Duch, a že Jeho přímluva za svaté je v souladu s Božími záměry.
rozjímej o tom… miluji tě, opakuj po Mně toto:
Ježíši,
ani smrt, ani život,
ani andělé, ani knížata,
ani věci přítomné, ani věci budoucí,
ani výška ani hloubka,
ani cokoliv stvořeného
mě od Tebe nikdy neodloučí;3
přísahám, že Ti zůstanu věrná;
to je Má slavnostní přísaha;
pomáhej mi zachovat tuto přísahu
navěky věků;
Amen;
(Zopakovala jsem, co mi zde Ježíš nadiktoval.)
(Později:)
duše, modlit se znamená mluvit ke Mně! nepřehlížej Mou Všudypřítomnost jenom proto, že tě svůdce nepřestává pokoušet; slyš Mě, odporuj mu, odolávej mu; teď pojď, projevím se skrze tebe, když se Mi pokorně podrobíš a dovolíš Mému Duchu spočinout na tobě v hodinách Mého Utrpení;
tvůj Ježíš; Já Jsem;
