19. července 1990

Můj Bože! Můj Bože!
Přijď a zasviť do mé temnoty!
Přijď rychle a pomoz mi! Navštiv mě.
Má duše žízní po Tobě, můj Bože.
Kdy uvidím Tvou Svatou Tvář?
Má duše ve mně hyne…
Proč mě moji pronásledovatelé tak vytrvale odsuzují?
Ó, Bože, čím jsem jim ukřivdila?
Pane, kde jsi?
Aspoň dej, ať ti, kdo mě pronásledují, řeknou,
jakým zločinem jsem se provinila.
Ó, Bože, jak Tě postrádám…

milovaná, mluvil jsem otevřeně; potvrzuji Své Slovo a oni to vědí; neviděla jsi Mě tváří v tvář, ale jsem ti nablízku; i když jsem nepřítomný tělesně,1 Duchem jsem vždy s tebou;2 Já jsem s vámi, abych vás všechny spojil v lásce a povzbudil vaši mysl, abyste dospěli k naprosté plnosti porozumění, které vám dá proniknout do Božího tajemství, v němž jsou ukryty veškeré poklady Moudrosti a Poznání;3 požehnaná, chci, abys měla viditelné znaky Mého Božství, což znamená milovat Mě horoucně a pečlivě zachovávat Můj Zákon; tak budu krůček po krůčku napravovat ty, kdo Mě urážejí a tebe pronásledují; připomenu jim, jak odpadli od víry; dám jim příležitost k lítosti; odvahu! pravím ti, dcero: kdo chce slyšet, ať slyší, kdo nechce, ať neslyší…

1 Tělo a kost.
2 Ježíš se mě snažil velmi sladce utěšit.