30. června 1990

Pane, nedokázali ocenit Tvou Velkou Lásku,
tuto Lásku, kterou potopa neuhasí
a dravý proud neodnese.
A nyní ti říkám, že má síla je pryč
a mé duši se nedostává útěchy.
Myslím, že už jsi mi dal můj díl hořkosti,
nebo toho bude ještě víc?
Nastavila jsem tvář úderu,
abych byla zdrcena nespravedlností.
Tvoji beránci, které jsi shromáždil,
jsou teď rozprášeni.
Sama jsem šlapala ve vinném lisu,
z mých lidí se mnou nebyl ani jeden.

hleď, kdo přichází z Nebe až do tvého pokoje? jsem to Já, Ježíš… tvůj Ženich, proto se neboj, opět tě zachráním; tvé tělo je slabé a tvého ducha se v těchto dnech zmocnil hurikán; Já jsem blízko tebe, po tvém boku, neboj se, Má dcero, Má nevěsto; překypuji Svým Soucitem, když vidím, jak tě tento hurikán přepadl, ale Já tě před ním zachráním; Moji nepřátelé¹ opět podněcují Spravedlnost Mého Otce, aby ještě více vzrostla; jak se Má smilovat? jak může ustoupit, když jejich jediným chlebem je zkaženost!

Můj Bože, neopouštěj mě!

drž se všeho toho, co jsem ti dal, Mé dítě, přilni ke Mně; tito lidé neusnou, dokud ti neublíží, pozoruji je a Spravedlnost Mého Otce vzplane, když slyší, jak ke Mně přicházejí s prázdnými slovy… což nečetli v Písmu: „některým požehnal, některé pak posvětil a postavil blízko Sebe?“² ale až přijde Můj Den, ani jednoho z nich neušetřím!

a co se týče tebe, Mé dítě, jsi Mým vlastnictvím, protože jsi ubohá, ale oni nepochopili… dcero… dcero… neplač… pojď… stali se zbožím bohatých kupců, jako drahý materiál byli koupeni… doufej, Má Vassulo, doufej… víru, Mé dítě, měj víru ve Mě; nikdy tě neopustím… nikdy… nikdy… požehnaná, už se jim dostalo Mého Odpuštění, ano, právě těm, kdo neusnou, dokud nespáchají zlo; ať proto uslyším, že i ty jim odpouštíš…

Odpouštím jim, Pane, protože oni nevědí, co dělají.

Mé Oči tě střeží; Já jsem tvá mocná ochrana a skutečná opora, a proto tě ode Mě nemůže nic oddělit, ani když jsi pronásledována, ohrožována nebo dokonce napadána; byl někdy nějaký prorok, který by nebyl pronásledován, ohrožován nebo napadán? v Mé Církvi jsou na druhém místě, hned za apoštoly, a přesto se s nimi vždy špatně nakládalo, byli hanobeni, protože z jejich úst je slyšet pravda, která je ostatním nepříjemná;

Co teď mám dělat?

(Zeptala jsem se Ježíše velmi smutně.)

přiváděj Můj lid
k poslušnosti víry³

…hlásej Mé Poselství; pojď, dám ti prostředky k šíření Mého Poselství; všechno ti poskytnu v pravý čas; květino, rozšiřuj vůni Mého kadidla v zahraničí;

Ať se děje Tvá Vůle, použij mě, jak se Ti zlíbí, udělej si ze mě nástroj Pokoje a Lásky.

1 Tady Ježíš změnil tón, Jeho něha se změnila v přísnost.

2 Sír 33,12.