15. září 1989

(Šla jsem do postele, abych si odpočinula, bylo to po jedenácté. Modlila jsem se a modlila, dokud mě nezačalo přemáhat to hrozné slovo „spánek“. Stačila jsem ještě několikrát říct KYRIE-ELEISON a KRISTE-ELEISON, když v tom se ve mně najednou ozval silný Hlas, takže jsem leknutím až nadskočila, který řekl: „POMOHU TI!“ Několikrát za noc se ten Hlas za mne bez přestání modlil. Opakovala jsem po Něm některá slova Jeho modlitby, i když jsem jim nerozuměla.)

(Druhý den ráno:)

Vassulo, chci od tebe víc; jsi ochotná dát Mi víc?

Ježíši, vezmi si ode mě, co se Ti líbí.

i tvůj život?

Můj život je Tvůj.

květino, dám ti trpět z Lásky; pamatuj si, posvěcení povstává z utrpení; dovol Mi teď přečíst ti kousek z Písma;1 zůstaň Mi věrná, pamatuj si, že Já jsem Nejvěrnější, tak Mi důvěřuj, nevzpírej se Mi, oddej se Mi cele, vím, co je pro tvou duši nejlepší;

jsem Láska;