6. července 1989

Pane, v posledních dnech přede mnou určitě skrýváš Svou Tvář. Nevnímám Tvé Světlo tak silně jako dřív, proč mě opouštíš? Pane?

Já jsem; nikdy se nepřestávej modlit;

jsem tvůj Spasitel, Svatý; Má láska k tobě je veliká a učím tě, co je dobré pro tvou duši; Já jsem to, kdo tě utváří, nemysli si, že tě opouštím; nenaříkej; nenamáháš se nadarmo; poslouchej, Má Vassulo, miluji tě a nikdy tě nepřestanu sytit Svým Chlebem;

slyš Mě; z velkého soucitu připravuji pro tuto generaci rozkošný Vinohrad; Já jsem jako Vinný keř vyrážející výhonky milosti;1 Mé Květy nesou Ovoce Lásky a Míru; přistupte ke Mně, vy, kdo po Mně toužíte, a naberte si z Mých Plodů v plnosti2 ti, kdo Mě jí, budou hladovět ještě více, ti, kdo Mě pijí, budou chtít pít ještě více;3 Ach, dcero, jak si přeji, aby po Mně hladověla a žíznila každá duše! a aby Církev nebyla v troskách, jako je dnes, protože k čemu jsou Mi jejich formality a obřady, když chybí láska? což může přežít strom bez kořenů? Kořenem Mé Církve je Láska, a když chybí Láska, jak může Má Církev přežít?

Ježíši, chci Tě potěšit.

svou láskou dej spočinout Mé Hlavě; miluj Mě a dovol Mi si v tobě odpočinout; nesmírně se raduji, když vás všechny vidím kolem Svého Svatostánku;4 

Láska tě miluje; Já Jsem Pán, proto pociťuj bezpečí;

4  Ježíš mluví o těch, kdo přijdou na hodinu adorace.