15. října 1988
Pane?
Já jsem;
nikdy, od počátku věků, jsem se nesetkal s takovou slabostí, jako je ta tvoje, to je neuvěřitelné…1 dítě, potřebuješ Mě, tvá slabost přitahuje Mě, který jsem Nekonečná Síla, tvá slabost Mě uchvacuje; tvá slabost Mě vždy přitahovala jako magnet;
naslouchej tlukotu Mého Srdce; Já jsem Ježíš, a Mé Nejsvětější Srdce je tvým Domovem; dcero, každý úder Mého Srdce je písní lásky k tobě; uvolnil jsem tvá pouta, která tě činila otrokem tohoto světa, zůstaň nyní odpoutaná, jak jsem si to od věčnosti přál, toto odpoutání si přeji od každé duše; uvědom si, že to nemohl učinit nikdo jiný než Já, tvůj Zachránce; Já jsem ten, kdo tě vysvobodil z otroctví hříchu, a z tohoto důvodu jsou vůči tobě démoni agresivní, tento týden jsi jejich přítomnost cítila velmi blízko; oddej se Mi úplně, neboť tvá oddanost a věrnost se líbí Mému Nejsvětějšímu Srdci, tomuto Srdci, které tolik žízní po lásce a věrnosti;
přijď za Námi nahoru do jeskyně;2 tam Nás vzývej;
Ano, Ježíši. Ano, Svatá Matko.
Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce, vnímej, jak tě miluji, vnímej, jak tě miluje tvá Svatá Matka; dovol Mi používat tě ještě chviličku; my, společně;
Ano, Pane. Pane?
Já jsem;
Tato láska, kterou k Tobě chovám, a horoucí touha vnímat Tě a mít Tě stále u sebe, a přitom po Tobě stále více žíznit, dnem i nocí myslet jen na Tebe, zkrátka, žít jen pro Tebe a občas tě chtít vidět vlastníma očima, jsou tyto toužebné pocity „vidět“ Tě podobné těm, které mají duše v Očistci, které ještě nejsou u Tebe?
je to velmi podobné tomu, co pociťují; ale ony to prožívají mnohem hlouběji a jasněji;
To pak ale musí být skutečně strašné!
ano, velmi trpí; protože po Mně nikdy netoužily za svého pozemského života, učí se po Mně toužit v očistci, kde nevidí Mou Tvář, ale horoucně si to přejí;
Ano, můj Pane. Děkuji Ti, můj Pane.
16. října 1988
(Navštívila jsem kostel Anglikánské Církve v Lausanne, protože mám ráda tamější způsob Sv. Přijímání. Všichni jdou dopředu, kde pokleknou. Potom kněz všem podá nejdříve Tělo Páně a pak nám podá Kalich s Ježíšovou Krví, ze kterého jeden po druhém pijeme. Myslím si, že je to dokonalé, a že je to přesně ten způsob, jakým Ježíš chce, abychom přijímali Sv. Eucharistii. – Protože se tam nemodlí Zdrávas Maria, tak tam chodím Pannu Marii pozdravit, aniž by to někdo věděl. V tomto kostele musela modlitba Zdrávas Maria zaznít úplně poprvé.)
