26. března 1988

Můj Bože,
už nemohu déle odvracet své oči
od Tvé Božské Tváře,
mé oči jsou na Tebe upřeny
v nekonečném vzývání
a má mysl se od Tebe nemůže odtrhnout,
Milovaný Otče,
každý okamžik na zemi
i v nebi je má mysl
pohlcena v Tobě a prodlévá s Tebou.

Žiji pro Tebe a dýchám pro Tebe,
Ty jsi mou radostí a mým úsměvem.
Věřím v Tebe, klaním se Ti,
doufám v Tebe a bezmezně Tě miluji.

miluji tě, duše; pokoj tobě; klaň se Mi; buď požehnána, pohleď na Mne, svého Boha a těš Mě! toužil jsem po této chvíli, jak velice jsem toužil po tom, abych tě přivedl k Sobě!

Kéž je velebeno Tvé Jméno, Pane!

v hlubinách Svého Nejsvětějšího Srdce jsem pro tebe uchoval místo; tvůj domov je v Mém Nejsvětějším Srdci; pojď! pojď ke Mně;

(Ježíš mi ukázal tu samou vizi, kterou jsem měla, když mi bylo asi deset let. Byla to ta samá slova: „pojď, pojď ke Mně.“ To bylo Jeho první volání.)

pojď, miluji tě; Vassulo, drž se Mě pevně a povedu tě; patřila jsi Mi od počátku; dcero, miluješ Mě?

K zbláznění, Pane.

milovat Mě, to Mě oslavuje a tebe očišťuje; sleduj Mé stopy! povedou tě tam, kde tě chci mít;

modleme se;

„Duchu Svatý,
sestup na nás a obnov nás,
naplň naši duši Svou Láskou,
spočiň v našich ztrýzněných duších
a daruj nám Mír,
zahal nás Svými Křídly
a chraň nás ode všeho zla,
pokořuj nás a veď nás do Svého Světla,
abychom byli schopni poznávat
a plnit Tvá přání,
amen“