11. března 1988
buď Bohu Chvála!
(Poté, co jsem se pomodlila tři modlitby, uslyšela jsem z Nebe Hlasy, které volaly: „buď Bohu Chvála; tak je psáno.“)
Ježíši?
Já jsem, Já jsem u tebe, modli se, milovaná, za obrácení Ruska;
Rusko bude Mou Božskou Rukou vzkříšeno a v této Nejposvátnější chvíli, zatímco na něm bude spočívat Má Ruka, a bude zahřívat jeho studené srdce, ho oživím a povstane z mlčení smrti a ze světa temnoty do Mého Světa Pokoje a Světla; až po svém boku spatří svého Zachránce, projeví svou radost hlasitým výkřikem, pozvednu ho k Sobě a Můj Plamen Lásky zapálí jeho srdce, očistí je a zanechá je v naprostém uchvácení Mnou, svým Bohem,
Ó, Rusko, Mé Rusko! jak tě Já, Pán, miluji,1 jak jsem plakal a naříkal, když jsem tě viděl mrtvé, prolil jsem nad tebou tolik hořkých a bolestných slz, když jsem tě ztratil, a celá Nebesa pro tebe truchlila, proč, proč jen, Mé milované Rusko, jsi Mě odmítlo a probodlo Mé Srdce plné Lásky a Něhy?
(Náhle jsem vedle sebe uviděla Svatou Marii.)
pokoj tobě, Mé dítě, Já jsem tvá Svatá Matka; modli se za svou sestru, neboť Pán je teď při ní a brzy se Jeho Božská Ruka dotkne jejího studeného a mrtvého srdce, ó, tvorstvo! Pán znovu oživí tvou Sestru-Tak-Nemilovanou, buď bdělá, dcero, neboť čas její slávy je blízko;
Petro!2 Můj tolik milovaný Petro?3 ano, Vassulo; po léta jsem tě4 zapřísahala, abys Mi zasvětil Rusko, nyní Pán a všichni Svatí Mučedníci vyslyšeli tvé prosby a volání, všechny tvé oběti nebyly marné, milovaný, všechny ty slzy nebyly prolity nadarmo, byly balzámem Ježíšova Zraněného Srdce, Chval Pána, Petro, Ježíš stojí u tvých dveří a klepe,
pokoj s tebou, pokoj s vámi se všemi; všechny vás miluji;