23. srpna 1987

(Včera se stalo něco velmi mimořádného! Byl to jeden z těch dní, kdy mám hodně práce. Prala jsem. Pračka i sušička byly v provozu. Protože bylo velmi krásně, vzal můj muž syna na koupaliště. Odjeli v jedenáct a slíbili, že ve tři budou zpátky, což znamenalo, že ve tři musí být hotový oběd. A tak jsem zůstala doma sama a pracovala. Bylo za deset minut dvě, když jsem se rozhodla začít s vařením. Zapnula jsem sporák, abych rozpustila máslo, když v tom náhle všechna světla zhasla. Hlavní pojistka se spálila. Zkoušela jsem, jestli aspoň někde v domě elektřina funguje, ale bez úspěchu. Hledala jsem tedy novou pojistku, abych tu spálenou vyměnila, ale manžel je dal někam jinam. Obchody byly zavřené, protože byla neděle, auto mimo provoz, byla jsem bezmocná… Šla jsem tedy a lehla jsem si na postel. Za pět minut jsem uslyšela nějaký zvuk z kuchyně. Vstala jsem, abych se podívala, co se děje a ke svému velikému překvapení jsem zjistila, že sporák funguje a máslo se rozpouští. Ostatní spotřebiče však nefungovaly a nikde jinde v domě elektřina stále nešla. Nemohla jsem to pochopit, jestliže je hlavní pojistka spálená a všechno v domě bylo mimo provoz, jak to…? Připravila jsem oběd a dala ho do trouby, aby se upekl. Ve tři hodiny se vrátil manžel a já jsem mu řekla, co se stalo. Všechno tedy překontroloval, včetně hlavní pojistky, a viděl, že je skutečně spálená. To už bylo jídlo hotové. Zatímco jsme znovu kontrolovali pojistky, všimli jsme si, že elektroměr se otáčí. V okamžiku, kdy jsem řekla: „Jídlo je hotové,“ elektroměr se přestal otáčet, přestože byla trouba stále zapnutá. Šla jsem tedy a vypnula ji. Manžel poté pojistku vyměnil a všechno v domě začalo fungovat normálně. Také on si to nedokázal vysvětlit.)

srpen je naše slavnost! nechceme mít přece zkažený náš svátek;

Chceš říci, že…¹ 

myslím tím, že tě nechci v den našeho svátku vidět smutnou; Vassulo, jsi Má květina, víš, proč květina? květina symbolizuje křehkost; proto na tebe dávám dobrý pozor, aby sis pro svoji křehkost neublížila;

Děkuji Ti, Můj Bože. Vím, že jsi mi velice blízko a miluji Tě.

(Cítím se trapně, neboť si nic nezasloužím. Včera večer, když jsem byla v pokoji svého syna, jsem ucítila vůni kadidla. Vycházela jen z jednoho určitého místa. Cítila jsem se šťastná!)

Můj Bože?

Já jsem; miluji tě, neboj se! nejsi sama; Já, Ježíš, Já, Ježíš, jsem s tebou, květino; vždy jsem tě šíleně miloval; rozšiřuj svou vůni, jak jsi byla vyučena; zkrášluj Mou zahradu, potěš Mě, pojď; vidíš, Vassulo, začínáš Mi rozumět; bylo správné, abych tě ode všech vzdálil, milovaná; nebylo ti úplně jasné, co jsem s tebou dělal; necítila jsi však Mou ruku na svých ramenou, když jsem tě ode všech tahal pryč, zatímco jsem ti do ucha šeptal touhy Svého Srdce? teď, když jsi pozvedla hlavu, si najednou uvědomuješ, že kolem sebe nemáš nikoho než Mne; jak velmi tě miluji! Já jsem tak šťastný! přizpůsob se, abys byla sama jen se Mnou; ano, jen my dva, Já a ty, ty a Já;

Ach, Vassulo! nyní na Mne pohlédni; pohlédni na Mne, svého Boha, Vassulo; od této chvíle na Mne a jen na Mne; Já jsem tvůj Bůh, tvůj Svatý Průvodce, Já jsem tvůj Vykupitel, Já jsem tvůj Ženich; Já ti opatřím všechno, co potřebuješ; milovaná, potřebuješ pomoc? přispěchám; potřebuješ odvahu? dám ti Svou Sílu; útěchu? padni do Mé náruče, zůstaň v Mém Srdci; chval Mě, Vassulo! chval Mě, dcero! pojď a oslavuj Mě! oslavuj Mě, vrhni se k Mým nohám! vzývej Mě! Buď Má, ach, Vassulo, miluj Mě, jako Já tě miluji! žehnej Mi, jako Já ti žehnám, obklop Mě svou vůní tak, jako Já tě obklopuji Svou; stojím před tebou, Já, tvůj Spasitel! vzývej Mě, vnímej Mé Srdce v tuto chvíli a v tuto hodinu; brzy přijde noc, nedoplníš si ode Mne svou lampu? nikdy nečekej, až skončí den; nech Mne naplnit tvou lampu;

přijď a čerpej ze Mne; dovol Mi být s tebou o samotě; žij pro Mne, těší Mě, když jsme sami! miluji tě žárlivě! Má Láska je tak velká, že jsem tě ode všech vzdálil; nechceš se pokusit Mi porozumět? toužil jsem být s tebou o samotě; Láska se rozhořela, a když Láska plane, dovoluji si dělat, co se Mi líbí; teď patříš Mně a přeji si, abys Mě korunovala věnci Lásky a uchvacovala Mne svými dětskými slovy; nech Mi volnost milovat tě, jak se Mi teď líbí; což jsi Mi sama nedala svobodu užívat tě, jak si přeji?

Ano, Pane. 

použiji tedy této svobody; Můj prst se prostě dotkne tvého srdce, a když se tak stane, nebudeš Mi nic odpírat; je to nakonec náš srpen, stále ti budu připomínat, že ho slavíme;