28. května 1987

Pane, řekl jsi, že mě chceš jako Svou oběť?

Vassulo, ano, buď Mou obětí;

Můj Bože. Asi úplně přesně nevím, co by mohlo znamenat být obětí. Ať už chápu význam oběti jakkoliv, zcela jistě to znamená jakýsi druh utrpení. Nicméně mě žádáš, abych se pro Tebe stala obětí, a já to přijímám. Ale aby byl člověk pro Boha obětí, která Ho oslavuje, tak k tomu musí být patřičně disponován. Protože vím, že nemám větší cenu než zrnko prachu a že jsem byla vyvolena právě proto, že jsem ze všech nejubožejší, jakou pak hodnotu může mít má oběť? Takže aby někdo mohl být obětí pro Boha, tak musí být ve stavu, který je Boha hoden, neboť „oběť“ musí mít jakousi úroveň, aby byla schopna Boha oslavit. Nic z toho ti nemohu nabídnout, Bože, ledaže bys Ty Sám učinil, že budu dobře připravená stát se Tvou obětí, která bude mít nějakou cenu.

Vassulo, vzpomínáš si, jak jsem k tobě přišel a požádal jsem tě, abys Mě milovala? vzpomínáš si, jak nečekaně k tobě přišel anděl, aby tě probudil?1 Já přicházím takto, proto buď bdělá, nespi; přišel jsem k tobě nečekaně a žádal jsem o lásku; přál jsem si, abys Mě ctila, chtěl jsem se zmocnit tvé lásky a stát se Mistrem, který nad tebou vládne; chtěl jsem, abys Mě potřebovala; jak jsem prahnul po tvé lásce, „lema sabachthani?“ přišel jsem k tobě, ale ty jsi Mne odmítla;

(Když jsem poznala, že je to On, odmítla jsem Ho.)

Vassulo, oddělil jsem tě, ale oddělím tě ještě více; zůstaň v Mém Pokoji;

milovaná, usmiřuj, usmiřuj, usmiřuj;

vzkřísil jsem tě z mrtvých, abys byla schopna sjednotit Mou Církev;

(Povzdechla jsem si.)

dovol Mi, abych ti ukázal jak; navzdory tvým pochybnostem ti odhalím, po čem Mé Srdce touží; nikdy neumdlévej ve psaní; budu v tobě pracovat, úplně se o Mě opři;

Ježíši, někdo se mi nedávno zmínil o tom, jak jsi farizeům řekl, že už nebudeš dávat žádná znamení. Řekl to, když jsem mu vysvětlovala, že toto poselství je od Tebe.

Vassulo, když jsem to říkal Farizeům, měl jsem na mysli Své zázraky v době, kdy jsem byl v těle mezi nimi; to, že Mě nyní odsuzují, neboť to se děje, když odsuzují Má Nebeská Díla, jen ukazuje, jak uzavřenými a vyprahlými se stala jejich srdce; nikdy nepřestanu dávat Svá znamení; budete vnímat Mou Přítomnost ve světě a Já se budu i nadále projevovat Svými znameními;

věřte, věřte, ó, lidé malé víry, nepřekrucujte Mé Slovo, neboť co řeknete na Fatimu? bojíte se věřit, že to Já jsem vám dal toto znamení? Ó, lidé malé víry, co byste neprohlásili, jen abyste nemuseli uznat, že Nebeská znamení pocházejí ode Mě! milujte Má Díla, přijměte Má Díla; věřte, věřte ve Mě, ve Mě, který jsem Nekonečné Bohatství a Milosrdenství; Má znamení jsou k tomu, aby všichni pochopili, že Láska na vás nezapomněla; Láska neodešla, aby se kochala Svou vlastní Slávou; Láska je mezi vámi a nikdy vás neopustí;


1  Když má ruka poprvé začala psát, bylo to nečekané.