9. května 1987
Viděla jsem dokumentární film o Fatimském zázraku a říkala jsem si, jak je možné, že i přes takové události zůstali někteří skeptičtí a nazývali to davovou hypnózou apod. Dříve by se takovým zázrakům věřilo a byly by zapsány do Bible, dnes však musí uplynout léta, než jsou uznány. Mám obavu, že protože Tvé poselství není spojeno s žádným viditelným důkazem či prorockou předpovědí, tak není přijímáno jako přicházející od Tebe. Žádná vyšší autorita, POKUD se k ní tvá poselství vůbec dostanou, nebude Tvému volání věnovat pozornost a já vím, že Kalich Tvé Spravedlnosti je naplněný až po okraj! Svět Tě velice uráží. Nebudou naslouchat.
existuje nějaká vyšší autorita než tvůj Bůh?
Ne, Můj Bože, žádná. Ale když oni nenaslouchají? Někteří by si mohli myslet, že je to propaganda Církve. Myslím tím ty, kdo jsou vysoce postavení a jsou proti církvi. Mohli by si myslet, že je to všechno vymyšlené! Vymyšlené Církví!
Vassulo, Já jsem Svrchovaný a všechna autorita přichází ode Mě;
A když neuvěří?
nebudu psát, co se stane, jestliže Mě ve své zatvrzelosti nevyslechnou; máš ze Mne strach, maličká?
(Bůh musel vnímat záchvěv strachu, který mnou prošel; ve chvíli, kdy psal slova „co se stane“, jsem ucítila, jak se Boží Srdce náhle sevřelo bolestí a smutkem.)
Ano, z Tvého hněvu!
budu snášet a odpouštět vaše hříchy, ale nebudu snášet vaši nenávist vůči Mně; Já jsem váš Stvořitel a váš dech pochází ode Mě; celé tvorstvo je v Mých rukou;
pohanství1 je mi odporné;
Vassulo, nech se Mnou vést; pojď, Mé dítě, odpočiň si ve Mně;
(Později:)
Má snoubenko, tvůj povzdech, je pro Mne jako milion slov lásky; ano, mluvím o povzdechu, který jsi Mi věnovala dnes ráno;
(To je pravda, dnes ráno jsem s láskou pomyslela na Ježíše. Chtěla jsem mu toho tolik říci, ale nedokázala jsem najít vhodná slova, a tak jsem si jen povzdechla. Zdá se, že Ježíš z toho povzdechu mnohé pochopil.)
Vassulo, miluj Mě slepě a dovol Mi používat tě, jak si přeji; buď naprosto ničím, abych, když jsi ničím, mohl Já být vším, a tak dokončil Svá Díla; bylo pro Mne radostí tě stvořit;
Můj Bože, mám strach, že Tě zklamu tím, že budu nevěrná. Ani nevím, jestli jsem vůbec začala být věrná, a tak proč vlastně mluvím o tom, jestli zůstanu věrná, když nevím, jestli jsem vůbec někdy věrná byla?
od věčnosti jsem věděl, jak jsi slabá a ubohá, ale miluji tě; postaral jsem se, abys Mi zůstala věrná a abys Mi náležela; myslela sis, že jsem to všechno nevěděl? věděl jsem všechno, a právě proto jsem tě zvolil; říkal jsem ti, že tvá nevýslovná slabost a tvá ubohost Mě přitahují; pojď, toto poselství obnoví úctu ke Mně a Já se raduji z toho, že tím budou uzdraveny vaše křivdy;
Vassulo, korunuj Mě něžnými slovy!
Mými slovy, Pane? Jakou by měla hodnotu v Přítomnosti takového Majestátu!
každé něžné a láskyplné slovo, i když ho řekneš ty, se v Mé Přítomnosti stává božským; v Mých uších nabývá nesmírné ceny;
ať tě nikdy neunaví psát, Můj malý nástroji; všechno, co děláš, přichází ode Mne; upevňuji tě Svou Silou a volám tě, kdykoli si přeji; miluji tě, i ty miluj svého Pána;
(Zase jednou jsem pocítila, jak mě Jeho Velikost úplně pohlcuje. Bylo to, jako bych se ponořila do toho nejhlubšího oceánu. Jak úžasný pocit toužit být vlastnictvím Boha a být tak šťastná!)
