29. května 1987
milovaná, lituj svých hříchů; stvoření, veleb Mě; věř v to, oč žádáš;
(Prosila jsem Ho, aby mi odpustil mé hříchy, ale jen jsem to odříkávala svými ústy. Uvědomila jsem si to, až když mi Ježíš řekl: „Věř v to, oč žádáš;“)
odpouštím ti; miluj Mě a uctívej Mě; miluj Mě a oslavuj Mě;
(Znovu jsem Ho prosila a velebila jsem Ho.)
Já jsem Bůh, stvoření, pojď k Mým Zastavením; u každého Zastavení měj pouze touhu po Mně; stojím u každého Zastavení; budu u Zastavení Své Křížové cesty a chci, abys tam byla; chci, abys při Mých Zastaveních poklekla;
Pane, nevím, co máš na mysli. Jaká zastavení?1
budu tě tam čekat; snaž se pochopit, co po tobě požaduji, snaž se na to přijít;
očistím tě, aby ses mohla stát Mou obětí; měj touhu po Mně, utiš Mou neuhasitelnou žízeň; uspokoj Můj spalující Plamen Lásky; uspokoj Mě, svého Boha; když Mi budeš naprosto důvěřovat, Já pozvednu tvůj závoj, abys Mě viděla bez jakýchkoliv omezení; jistě jsi o Mé kráse slyšela od jiných, kteří Mě viděli před tebou; věř, jen věř; pojď ke svému Otci blíž a Já úplně pozvednu tvůj závoj; dcero, což jsem tě nepřivedl do Své Síně?
Ano, Pane.
tak Mi věř; nedovol lidem, aby tě ode Mě vzdalovali; dal jsem ti tento dar, tak ho použij, abys Mě dosáhla; neboj se Lásky, jsem Všemohoucí; věř v Mou Všemohoucnost; dcero, toužil jsem po tom, abys byla v Mé Síni, nebudu o to více toužit po tom, abys zůstala?
Můj Bože, možná ztratíme jeden druhého mou vinou.
zapomněla jsi na naše spojení? Já jsem tvůj Ženich a ty žiješ v Mém Domě; živím tě; halím tě do Svého Světla; dávám na tebe pozor pro tvou křehkost, kvůli tvé ubohosti s tebou zacházím jako s dítětem, co bych pro tebe neudělal! jsi se Mnou šťastná, Vassulo?
Ano, Pane, buď Požehnaný navěky, neboť mi dáváš štěstí. Ty jsi můj úsměv.
miluj Mě i navzdory svým pochybnostem;
Pane?
pojď, jsi slabá, ale Já tě budu posilovat; chci, abys byla silná kvůli Mému Poselství;2 přála by sis, abych zcela sňal závoj z tvých očí a tys Mě viděla jasněji?
Ano, je-li to též Tvé přání.
musíš udělat ještě pár kroků ke Mně, jsi skoro u cíle! sejmu závoj z tvých očí a ty před sebou uvidíš svého Spasitele! Mých pět Ran bude otevřeno, abys do nich pronikla; dám ti zakusit Svá utrpení; toužím po té chvíli;
naplň Mě láskyplnými slovy; Vassulo, jsi ke Mně připoutána, a přesto, cítila ses někdy svobodněji? usměj se na Mne, když vnímáš Mou Přítomnost a vidíš Mě; vím přesně, jaké jsou tvé možnosti a jak uvažuješ; vím, že mám u Sebe pouhé nic, naprosté nic; pojď, nevykládej si to špatně, bude Mi milejší nic nebo nějaký soupeř? samozřejmě, že si zvolím nic, abych, bez nejmenšího odporu, seslal na zem Svá slova a Své touhy;
Pane, dal jsi mi tolik, cítím, že ti velmi dlužím!
máš něco, co bys Mi mohla dát, Vassulo?
(Váhám, co Mu mohu dát?)
určitě máš aspoň něco malého! ale i kdybys neměla vůbec nic, co bys Mi dala, miluji tě;
Možná mám něco, co bych Ti mohla dát?
položila sis otázku, zda to chci nebo ne? Já jsem soběstačný, stačím si Sám;
Chtěl bys přesto, abych Ti něco dala?
chtěl;
Ale pak, ať Ti dám cokoliv, nebude to ve Tvých očích dost dobré.
proč?
Protože jsi Dokonalý.
přijmu to, a i když to bude špatné, proměním to, aby to bylo dobré! Já jsem Božství;
Mám tedy něco dobrého, co bych Ti mohla nabídnout?
ano, máš; ale všechno, co je dobré, pochází ode Mě; Já jsem ti to dal, všechno dobré je ode Mě;
(Jsem tím trochu zklamaná, že Mu nemůžu udělat radost.)
Tedy sama od sebe nemám nic dobrého, co bych Ti dala?
ne; všechno, co máš a je to dobré, jsem ti dal Já;
Snad kdybych Ti namalovala krásný obraz!3
tvé obrazy, Vassulo? což jsem ti nedal tento dar umění? není to také ode Mne?
Ale co Ti pak mohu nabídnout?
lásku; klaněj se Mi, uctívej Mě; obětuj Mi svou vůli tím, že se Mi odevzdáš; to je ta nejkrásnější věc, kterou Mi můžeš nabídnout;
Víš, Pane, že Tě miluji a že jsem se Ti taky odevzdala!
jsem šťastný, když to slyším, maličká!
