29. května 1995

(Svatá země – Galilea)

(Pozdě v noci v Galileji:)

Řekla jsem: „Půjdu do země svého Pána
a budu hledat Jeho Tvář.“
Mé srdce o Tobě řeklo:
„Hledej Jeho Tvář a těš se
sladkostí Jeho úsměvu,
odpověz na Jeho Volání,
odpověz na Jeho Volání k Jeho Zemi.“

Můj Pane, Králi!
Radosti mého srdce, Jaro mé duše,
mé srdce jásá ve Tvé Přítomnosti
a má duše se raduje v hojnosti Tvé Lásky!
Má jediná Lásko, přijď a ukaž
Svou úžasnou laskavost
tomuto trýzněnému národu.
Tvá Přítomnost jim přinese Naději.
Tvé Oči, jak známo, hledí na to, co je přímé
a Tvůj rozsudek je správný.

Radosti mého srdce, jsi tady
nebo se přede mnou skrýváš?
Nasloucháš této tak nesmělé prosbě?

Má Vassulo, víš, že jsem z tebe nespustil Oči od okamžiku tvého narození? Já Jsem po celý1 (ano!) ten čas s tebou a (ano!) jsem přítomný!…2 pojď, jen ještě malou modlitbu;3 říkej:

velebeno buď Tvé Jméno,
ó, Ty, který slyšíš mou modlitbu!
požehnaný jsi Ty, můj Pane,
který jsi vysvobodil mou duši z propasti,
který jsi shlédl na mě z výsosti
a pokořil mou duši
(od lůna mé matky postem);4 
velebeno buď Tvé Milosrdenství,
které mě vtáhlo do Tvého Srdce,
aby mě zachránilo a osvobodilo;
Bože, Ty jsi má spása, mé bohatství,
světlo našich očí a můj život;
Ty, který denně uchvacuješ mou duši
a těšíš mé srdce svou Přítomností,
dovol Mi čerpat ze Tvé Přítomnosti:
pokoj, neporušenost, lásku
a ducha odpuštění
;
ať každé vlákno mého srdce s láskou
hlásá Tvou Slávu;
slyš mou modlitbu,
teď, když jsem Tvým hostem ve Tvé zemi
a odpověz mi;
amen;

…to je vše; ať také ostatní Mí hosté,5 kterým žehnám, čtou tuto modlitbu; žádám jen jedno: lásku – lásku – lásku!

Ježíš je Mé Jméno; ic

(Byla jsem pozvána svědčit ve městech Ramalah, Bir Zeit, Betlém a Jifna.)


1 Ježíš mě požádal, abych to slovo podtrhla třikrát, jako zdůraznění. Ježíš skutečně Svá slova velmi zdůraznil.
2 Krátké mlčení.
3 Způsob, jakým Ježíš řekl „Pojď, jen ještě malou modlitbu“, byl jedním z Jeho typických způsobů vyjadřování. Po krátké odmlce změní tón Svého hlasu a Svůj postoj, takže to, co následuje, je řečeno chvatně, jako bychom museli spěchat a jít dál, ale zároveň se mnou jedná jako se slabým dítětem, s otcovským přístupem.
4 (Tato věta platí jen pro mě.)
5 Doprovázela mě skupina 20 poutníků, většinou řeckopravoslavných, kteří přišli z ostrova Rhodos a někteří z Athén. Další byli z Francie, Švýcarska, Holandska a Portorika. Ostatní, kromě otce O’Carrolla, byli římští katolíci z Betléma. Toto poselství se četlo na lodi na Galilejském jezeře.