24. května 1987

Já jsem s tebou;

Chceš, abych Ti sloužila?¹

chci, velice to chci; Vassulo, pojď, ukážu ti, kde a jak Mi můžeš sloužit; vzpomeň si na všechno, co jsem tě učil;

(Jedná se o mystickou nauku, která všechny mé schopnosti udržuje ve střehu, takže v tomto uvědomělém stavu Ho jsem schopna lépe slyšet a vnímat.)

zůstávej v Mém Pokoji; naslouchej Mému Hlasu;

Přála bych si, abych Tě mohla naprosto zřetelně slyšet…

Vassulo, budeš Mě slyšet natolik dobře, abys mohla zapsat všechno, co je obsaženo v Mém Srdci a po čem Mé Srdce touží; milovaná, osvoboď se, abys Mi mohla sloužit a doprovázet Mě; víš, Vassulo, co znamená „být svobodná“? řeknu ti to; měj důvěru;

(Zdálo se mi, že to, co mě naučil, nebude fungovat a já bych Ho mohla zklamat.)

být svobodný znamená odpoutat svou duši od světských starostí; osvoboď svou duši a miluj Mě i Má Díla; takto Mi služ, odpoutej se;

Měla bych potíže, Pane!

lo;² 

Ano, můj Pane, dokáži si představit, že budou potíže.

lo, lo, zůstaň u Mě;

Mám strach, že Tě zklamu a nenaplním Tvé touhy.

neboj se, sestro; milovaná, miluj Mě;

(Vnímala jsem Ho a milovala Ho.)

láska za lásku; miluj Mě jako teď; pracuj pro Mě a služ Mi jako teď; zůstaň taková, jaká jsi; potřebuji služebníky, kteří Mi slouží tam, kde je lásky nejvíce zapotřebí; pracuj tvrdě, neboť tam, kde jsi, jsi mezi zlými, nevěřícími, jsi v hanebných hlubinách hříchu; budeš sloužit Bohu tam, kde vládne temnota; nebudeš mít ani chvilku klidu; budeš mi sloužit tam, kde je každé dobro deformováno ve zlo, ano; služ Mi uprostřed bídy, zloby a nepravostí světa; služ Mi mezi bezbožnými lidmi, mezi těmi, kdo se Mi posmívají a probodávají Mé Srdce; služ Mi mezi těmi, kdo Mě bičují, kdo Mě odsuzují; služ Mi mezi těmi, kdo Mě znovu křižují a plivají na Mě; Ó, Vassulo, jak velice trpím! pojď a těš Mě;

Můj Bože, pojď! Běž k těm, kdo Tě milují, běž k nim, jdi tam aspoň na chvíli, tam budeš milován. Odpočiň si v jejich srdcích a zapomeň. Můžeš aspoň na chvíli zapomenout?

(Ježíš vypadal VELMI zoufale!!)

Vassulo, zapomenout? jak bych mohl zapomenout; jak, když Mě znovu a znovu křižují?³ Mých pět Ran zůstává otevřeno pro všechny, kdo do nich chtějí proniknout;

(Ježíš se o mě opřel. Byla jsem zoufalá. Vypadal ztrhaně, jako někdo, kdo trpí tak, že ho není možné utišit.)

Vassulo, pojď, jsi Má květinka, chci, aby tvé jemné a hebké okvětní lístky nahradily Mé trny;

Ježíši, ať ti, kdo Tě milují, vezmou Tvé břemeno, ať ti, kdo Tě milují, Ti dají spočinout a zastoupí Tě, když jsi znovu křižován.

(Nevěděla jsem, jak utěšit někoho v takovém utrpení.)

milovaná, ti, kdo Mě milují, zápasí a trpí se Mnou; dělí se se Mnou o Můj Kříž, dávají Mi spočinout, ale není jich mnoho; potřebuji více duší, aby se se Mnou sjednotily a nesly Má utrpení; květino, miluj Mě, nikdy Mě neodmítej;

Ježíši?

Já jsem;

Pomůžeš mi milovat Tě víc?

pomůžu, milovaná;