16. května 1987

(Včera večer, zrovna když jsem po večeři šla po schodech nahoru, znovu jsem ucítila vůni kadidla. Pochopila jsem.)

Vassulo, když cítíš vůni kadidla, jsem to Já, Ježíš Kristus; přeji si, abys vnímala Mou Přítomnost; Vassulo, miluji tě k zbláznění, Má Láska nemá žádné hranice, ale běda! této Lásce, kterou překypuje Mé Srdce, tomuto horoucímu Plameni spalující Lásky se tak málo rozumí; tak málo lidí z Něho přichází čerpat… tak málo…

Ježíši, mnoho lidí neví, jak se Ti přiblížit, jsem si tím jistá.

mohou přijít a mluvit se Mnou; naslouchám jim; rád s nimi budu hodiny hovořit o čemkoliv; dělá Mi velikou radost, když Mě zařadí mezi své přátele;

Včera mi jeden muž řekl, že všechny ženy touží být Magdalénami.

Lo,¹ všechny ne;

Možná ty, které Tě milují, touží být Magdalénami.

chci, aby byly;

Ježíši, myslím, že musíme spěchat.

kampak?

Dolů, zkontrolovat troubu.²

tak pojď, půjdeme;

Ježíši, předtím, než jsi ke mně přišel, jsem o Tobě slýchávala jako o nějakém mýtu. Nikdy jsem si neuvědomila, jak jsi SKUTEČNÝ, v mých očích jsi byl tak daleko! Příběh z knížky!

vím, Vassulo, vím, pro mnohé jsem stále jen mýtus;

hledej Mě v Getsemanech, až se příště setkáme, zjevím ti Své úzkosti, Svá utrpení a strach, oné noci; pojď, dovol Mi v tobě spočinout, dcero;