22. února 1993

„Trestej nás Jahve,
ale ve spravedlivé míře, nehněvej se,
abys nás příliš neumenšil.“1

Vassulo, poslové přicházejí těsně jeden za druhým, aby řekli světu, ať lituje; dávám se poznat jako nikdy předtím, abych každého z velké dálky přivedl zpět k Sobě, a oni tak následovali Má Přikázání; malé světélko blikající v tomto pokolení by každou chvíli zhaslo, kdybych nezasáhl; až do dnešního dne nechtějí slyšet a věřit; čím větší si připadají, tím méně znamenají v Mých Očích, jak by mohli dojít Mé přízně, když odporují Mému Svatému Duchu? slyším od nich jen: „kdo má nade mnou autoritu?“, „jsem soběstačný“; Můj soucit je veliký, ale Má přísnost je stejně tak velká; Můj hněv je stejně mocný jako Mé odpuštění;

Mé chrámy2 jsou dnes jako obchodníci; vyměnili Mou Svatost za hold Satanovi! mluvím o těch, kdo odpadli a dovolili, aby přes jejich rty přešla Lež, a teď chtějí přinutit všechny, aby byli ocejchováni touto Lží; už Mě unavuje je snášet; v Mém Domě kdysi žila neporušenost,3 protože Můj Zákon byl jejich denním chlebem, ale hleď, čím se teď stal Můj Dům: pustinou, doupětem ještěrek a pavouků! ach … ale Já to všechno změním;

Mé Srdce ve Mně puká, Mé dítě, a Moji andělé se děsí a chvějí se před Hodinou, kterou jsem si vyhradil k vydání Svých rozkazů; už nestrpím, aby vaše Svatá Matka stále znovu a znovu prolévala Své Slzy pokaždé, když je Můj Syn znovu křižován; hříchy vašeho pokolení vedou Mého Syna každou chvíli na Kalvárii;

jednohlasně se svět rouhá Mému Svatému Duchu a všem nebeským mocnostem; denně Mě svět provokuje: „hleď! hleď, co se stalo z velkého Domu Pána?“ zatímco to říkají, bourají Jej, a pak se tváří jakoby nic; Má Duše už nemůže slyšet sténání Mého Syna, znovu křižovaného, i když se Můj Syn a vaše Svatá Matka ze všech sil snaží Svou bolest skrýt, Mé Uši všechno slyší; Mé Oči a Uši nejsou lidské a nic Mi neunikne; vždyť je to vaše pokolení, které si vybralo, ne Já,4 Vzpoura v Mém Domě na vás přivede Můj hněv a nejhlubší Temnota brzy zahalí zemi;

není to Má volba, ale vaše; rozhodl jsem se pozvednout vás z vašich hrobů Milostí a Láskou, Slitováním a Pokojem, ale hleď, jak jsou mnozí z vás neteční k Mé nabídce; už s vámi nic nepohne;

vyčerpali jste Mou Trpělivost a ty, Má dcero, buď Mou Ozvěnou; ať by tě jakkoli trápili, nedovolím jim, aby tě zdolali; naopak, budeš jako meč, když vyslovíš Má slova; připomeň jim znovu, že nemám radost ze smrti zkaženého a vzpurného muže, ale z jeho obrácení, když změní své cesty, aby získal život; tato země, kterou znáte, už brzy „pomine“!5

rozhodl jsem se urychlit Svůj Plán pro velikost vin, které páchá vaše pokolení; všechno zmizí, všechno zvetší jako oděv;6 to bude Můj způsob, jak vyhladím poskvrnění hříchem, a vy si uvědomíte, že jste od začátku byli Mými svatými chrámy a že ve vás žil Můj Duch;

Ach! co se týče Křtu Ohněm!! modlete se a postěte v těchto posledních dnech; Já Jsem je blízko vás;


2 Pochopila jsem: duše.
3 Pozn. překl.: v angl. orig. „integrity.“
4 Tzn., že místo toho, abychom si zvolili Pokoj Boží, rozhodli jsme se vstoupit do nové éry skrze Boží Trest.