27. července 1992

Vassulo, Má ubohá nevěsto, dobře jsem znal všechny tvé chyby a slabosti dříve, než ses narodila; po celou tu dobu jsem věděl, že ta, kterou jsem si zvolil, abych ji jako Svou Síť hodil do zkaženosti tohoto světa, se bude svíjet a třást v Mých Rukou; věděl jsem, jak bude ďábel nastražovat pasti, aby polapil tu, kterou Mé Srdce miluje; proto nebuď překvapena a nemysli si, že Já jsem překvapen… chceš dál nést Můj Kříž, který jsem ti s takovou láskou nabídl?

Ano, chci. Neskrývej přede mnou Svou Tvář ani Svůj Kříž. Tvá Svatá Tvář, která se na mě dívá, mi dá sílu, kterou potřebuji k tomu, abych nesla Tvůj Kříž. To je všechno, co potřebuji. Nezasloužím si, aby se na mě Král králů díval dolů z nebe s takovou láskou.

Vassulo, nenuť Mě měnit Své Mínění o prostotě tvého srdce,1 protože pro splnění úkolu, který jsem ti tak velkoryse nabídl, by měl být tvůj duch sjednocen s Mým Duchem, tvé srdce s Mým Srdcem; a v této dokonalé jednotě budeš schopna být Mou Ozvěnou; vzchop se! odvahu, dcero! tvůj Milovaný brzy přijde a skoncuje s útrapami a nářky této země; poslouchej, dcero, odepřel jsem ti někdy něco?

Ne, Pane,
dělal jsi pravý opak:
Plnil jsi má ústa Nebeskou Manou,
živil jsi mou duši,
udělal jsi pro mě velké věci.

ano! nabídl jsem ti plný stůl; nabídl jsem ti Svůj Dům, Své Srdce a Sám Sebe; nabídl jsem ti, abys žila se Mnou v Mém Světle; ze Své Dlaně jsem ti nabídl Svou Nebeskou Manu; nabídl jsem ti, zatímco jsme přecházeli tuto poušť, část Svého Pláště; abych tě udržel naživu, dal jsem ti jíst Své Tělo a pít Svou Krev;

naučil jsem tvé kroky chodit v Mých Stopách; ustavil jsem v tobě Své milosti a Bohatství Svého Nejsvětějšího Srdce; zadržel jsem legii démonů, kteří byli připraveni roztrhat tě na kusy; jako Válečník jsem bojoval a bránil tvou věc před Podvodníkem; vyléval jsem na tebe i na tvou domácnost Svá požehnání; dal jsem povstat tvému domu2 z trosek a ze smrti; s takovou láskou jsem přitiskl tvé rty na Své Rány a dělil se s tebou o Svůj Kalich; a jako Ženich, který nabízí své manželské lože, jsem ti nabídl Svůj Kříž, Svou Trnovou Korunu a Své Hřeby, abych tě posvětil; co jsem pro tebe ještě mohl udělat a neudělal? …

Vassiliki,3 nepodléhej našeptávání své přirozenosti, abys neztratila své ovoce a nestala se uschlým stromem; ucházel jsem se o tebe, Vassiliki, celou Svou Duší a z celé Své Duše tě chci navěky, ale ode dneška od tebe budu žádat mnohem víc než dřív; nepřizpůsobíš-li se požadavkům Mého Nejsvětějšího Srdce, zdvojnásobí se tvé kříže; pamatuj, za svůj život vděčíš Mně a stejně tak i za svou spásu; udržuj odstup od světa, který má všechno, jen ne Mě;

ať Síla, kterou máš ode Mě, ti otevře ústa a hlásá Mé divy; ať každé plemeno světa slyší Mé Poselství; budu rozsévat všude a v každé zemi, zúrodním vaše pouště a zvuk Mých Kroků uslyší všichni obyvatelé země ve všech končinách světa;

dcero, zacházej se Mnou něžně a Já nabídnu tvé duši radost a útěchu, které utiší tvou žízeň; občas vstaň o půlnoci, chval Mě a děkuj Mi za milosti a požehnání, která jsem na tebe tak marnotratně vyléval;

jsi Mi drahá; podívej se napravo ode Mě a podívej, kdo je se mnou… ano, vaše přímluvkyně a vaše Matka, která vás chrání před záhubou a hrozbami; jako lampa zářící na posvátném stojanu4  vám ukazuje Cestu ke Mně;


1 To byla výtka od Ježíše.
2 Tzn. „obnovil jsem tvou duši“.
3 Ježíš mě vážně zavolal mým oficiálním křestním jménem.