18. června 1992

Vassulo, dovol Mi zazpívat ti, co ještě zbývá z Mého Chvalozpěvu Lásky; dovol Mi rozšířit Píseň Lásky pro ty, kdo nebyli připraveni naslouchat;

Ano, Pane!
Přijď a roztav naše srdce,
ukaž nám, můj Králi, můj Bože,
Bohatství Svého Nejsvětějšího Srdce.
Ukaž nám Světlo Své Tváře.
Dej nám pochopit, že Ty,
můj Bůh, hledíš dolů z nebe,
abys viděl, zda zůstal aspoň jeden člověk,
který má víru a lásku,
a zda Tě aspoň jeden člověk hledá.

Buď požehnáno Tvé Jméno,
požehnán buď náš Pán, náš Vykupitel, Emanuel,
který nám zpíval Chvalozpěv Lásky,
stejně jako prohlásil ústy Svých proroků,
že se vrátí, a tak nás teď připravuje na toto setkání.

A Ty, Přesvatá Matko,
která jsi nám dala Vykupitele, jsi opět s námi.
Připravuješ cestu Pánu
a nás připravuješ na setkání s Ním.

A Pán ve Své Nekonečné Slitovnosti nás navštíví,
aby nám dal světlo v naší temnotě
a vedl naše kroky na cestu Pokoje, Lásky a Jednoty.
„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem,
v nichž On má zalíbení.“1

Má Vassulo, přijdu k lidem, kteří na Mě nikdy ani nepomysleli, nikdy ani letmo nepohlédli na to, co jsem udělal, abych je vykoupil, a naplním Izaiášovo proroctví: „měl ke Mně přístup ten, kdo se Mě nedotazoval, dal jsem se najít tomu, kdo Mě nevyhledával;“2 a údolí smrti budou i se svými mrtvými a se svým popelem zasvěcena Našim Dvěma Srdcím;

buď v Pokoji; pojď a opakuj po Mně tato slova:

Ježíši, buď mou oporou,
bez Tebe nejsem nic,
bez Tebe je můj stůl prázdný,
bez Tebe jsem poražena;
buď mou Inspirací a naplň mě,
buď mým Útočištěm a mou Silou;
miluji Tě a má vůle patří Tobě,
tak se staň;
amen;