4. března 1992

Naslouchám teď, Pane.

Mé dítě, poslouchej a piš:

Já jsem Nekonečná Něha a Slitování, ale Moji lidé kupí v Mé Církvi zradu na zradu; nemám k tomu nic říct? Mé Tělo je zraněné od Mých Nohou až k Mojí Hlavě a je v hluboké agonii; utržil jsem nepředstavitelné rány a Moji Vlastní se Mi pošklebují; velký a nespočetný zástup je na cestě do zatracení; mnohé z Mých kněžských duší se posmívají zbožnosti;

vyslovuji varovná slova od Fatimy až podnes; vylil jsem ti Své Srdce, pokolení, ale mnoho z vás zapomnělo na výkupné, které bylo zaplaceno za vaši svobodu…¹ Vassulo, neposloucháš tak, jak chci, abys naslouchala…² pro Mou Lásku, dítě, mluv se Mnou! neztrácej odvahu, miluji tě!

Pane, moji pronásledovatelé se teď proti mně snaží něco vydat v tisku.

jsou to i Moji pronásledovatelé, nejen tvoji; ale říkám ti, pokud se za ně nebudeš modlit, zcela určitě zničí sami sebe svým dílem zkázy a jejich odměnou bude zlo, protože zlo páchají; Mé Srdce je nesmírný oceán Lásky a Odpuštění; 

Vím, Pane, ale oni lákají zpět ty, kdo právě vyvázli z moci zla.

dcero, Moudrost ti dala dar slyšet, zapisovat a chápat Touhy Lásky; tyto věci, dcero, nejsou snadné na pochopení neduchovním lidem; nikdy nepřijmou nic z Mého Ducha, všechno jim to připadá jako nesmysl; budou dál vyučovat v duchu tohoto světa, jako se vyučuje filozofie; copak jsi nečetla, že duchovní dary Mého Svatého Ducha budou pro ně těžko pochopitelné, dokud smýšlejí a přicházejí ke Mně jako filozofové? nečetla jsi, že toto jsou věci, které tito lidé překrucují, dokud nejsou v Duchu, stejně jako překrucují zbytek Písma? Písmo vás všechny varuje před těmito lidmi;

věřte a prospívejte v milosti, kterou jsem vám dal, už brzy na vás všechny přijde Můj Očistný Oheň, aby v plamenech roztavil zločiny tohoto světa;

vaše Svatá Matka i Já před vámi vyléváme Svá Srdce už od doby Fatimy, ale Má pravidla, která od vás požaduji, se nedodržují a jen malý zbytek naslouchá; tato generace klame sama sebe, porušili všechna Má Přikázání; jak jen mohu nepřijít se Svým Ohněm a neudeřit na vás, jako jsem udeřil na Sodomu a Gomoru?

Snad je nás víc než deset, Pane?

(Nastala chvíle ticha.)

… překvapuješ Mě! překvapuješ Mě, protože jsem již začal věřit tomu, že se tvé rty nikdy neodváží smlouvat jako Abraham; provokoval jsem tě, abys křičela o smilování, než přijde ona smrtelná chvíle, provokoval jsem tě, abys Mi věnovala modlitby, ale to nestačí…

Co musím udělat, Pane?
Jsem s Tebou celý den, pracuji pro Tebe
a sloužím Tvým Zájmům. 

Jsi můj Život,
můj Dech v tomto vyhnanství.
Vím, že jsem ubožačka
a hřeším stejně, jako dýchám,
ale přesto jsi ke mně přišel
a pozvedl jsi mou duši,
aby okusila Tvé Sladké Poznání
jako Tvoji učedníci.

Oživil jsi mé srdce a naklonil jsi můj sluch
ke Svému Nejsvětějšímu Srdci.
Tvá Mocná Ruka laskala mou hlavu
a mé srdce Ti od té chvíle zpívá chvály.

Trpím osamělostí a trýznivou bolestí, která rve srdce,
když ode mě občas odvrátíš Svou Svatou Tvář,
a ponecháš mou duši samotnou v Tmavé Noci,
přesto se prodírám dál, protože:
Tě miluji k zbláznění.

Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce, pozvedl jsem tě,

abys vedla Mou Církev k Jednotě;

(Následující řekl Ježíš velmi tiše.)

– pozvedl jsem tě, abys upokojila Otcovu Spravedlnost;
– pozvedl jsem tě, abys okrášlila Mou Církev;
– dovolil jsem ti vstoupit do Své Síně, abys Mě oslavovala;
– dvořil jsem se ti, abys Mě milovala;
– vyvedl jsem tě z egyptské země, abych tě vrhl, tak jako se vrhá síť, abys pro Mě lovila duše;

musíš obměkčit Otcovu Spravedlnost adorací, modlitbou, pokáním, obětí, postem a umenšováním se; nemáš žádné zásluhy, ale tvá pokorná prosba může Otce zasáhnout;

chceš teď se Mnou pít kalich, který Mi podal Otec? neboj se, už v něm mnoho nezbylo; dal jsem ti z něho tu a tam usrknout, dcero; přibližoval jsem tvou hlavu ke Svému Kalichu jemně, tak teď necouvej s pohrdáním; miluj, co miluji Já; neboj se a nikdy si nepředstavuj, že tě k Sobě povedu bez Svého Kříže; zaměř se na to, na co se zaměřuji Já; pros Mě, abych uzdravil, co ještě zbývá; pros o Mé milosti; pros o Má požehnání… pros Otce o slitování;

Pros Otce o slitování… Jsme už velmi blízko ničivého ohně.

psst… pros Otce o slitování,³ proto tě opakovaně vybízím k modlitbě; a pokud jde o ta zlostná obvinění, která o tobě kolují, neboj se; buď v pokoji a nepoddávej se smutku; povolal jsem tě pro oživení Své Církve a neopustím tě; stále se modli; buď trpělivá až do konce; Můj Den je už blízko a přijdu jako zloděj v noci; proto, Mé dítě, Satan spolu se šelmou⁴ bez přestání napadají všechny, kdo přicházejí ode Mě a válčí proti Mým mluvčím, ale nakonec budou poraženi;⁵ ďábel k tobě přišel ve vzteku spolu se šelmou, ale Láska přemůže zlo;

– Kanada je Moje; šelma⁶ si může vypouštět jedovaté řeči, aby zakryla Můj Hlas v této zemi, protože ví, že tyto lidi Mé Nejsvětější Srdce miluje, ale Já, Pán, tady zůstanu a říkám ti, že všichni zlí duchové, kteří se potloukají v tomto národě, se už bojí zvuků Mých Kroků a tlukotu Mého Nejsvětějšího Srdce; Můj Svatý Duch se nebude vyhýbat šelmě ani těm, kdo jsou jí ovlivněni;

nyní ještě více rozhojním Své milosti, „proto ani anděl, ani kníže, nic co existuje, nic co ještě přijde, ani žádná síla nebo výška nebo hloubka ani žádná stvořená věc, nikdy nebude moci vstoupit mezi tebe a Moji Lásku“;⁷ nikdo nebude moci zastavit vylévání Mého Svatého Ducha;

posílám tě k nim,⁸ abys jim všem připomenula velikost Mé Lásky; dám ti dost prostředků k tomu, abys obstála; Láska je s tebou;

1 Ježíš najednou přestal.

2 Ježíš změnil tón Svého Hlasu, jakoby snažně prosil.

3 Ježíš řekl tato slova velice něžně, což mi dodalo velkou naději.

4 To je svobodné zednářství (viz Zj 13).

5 Satan a šelma.

6 Svobodné zednářství.

7 Srov. Řím 8,35-39.

8 Tj. ke Kanaďanům.