17. ledna 1992

Pane Slitování,
tvůj lid potřebuje útěchu.
Tvé Tělo, rozdělené, umírá a těch,
kdo Ti mohou být útěchou je velmi málo.
Tvůj lid je v zoufalém stavu,
naslouchej tedy a shlédni na naše útrapy,
Pane Slitování. Amen.

co vidí Mé Oči a slyší Mé Uši je příčinou toho, že jsem ponořený ve vlastní Krvi; dcero, mám v úmyslu z tebe učinit meč, kterým budu probodávat lidská srdce, aby hluboko do nich mohlo proniknout Mé Slovo; Můj Hlas se v nich bude rozléhat, a i kdyby v jejich srdci nebyla ani špetka života, Mé Slovo, dárce Života, oživí jejich srdce a oni vydají vůni, která bude tišit Mé Rány;

odvahu, Má dcero; mnozí dál povedou nesvatý život a mnozí budou nadále hřešit a urážet Mou Svatost bez ohledu na Má varování, bez ohledu na znamení, která dnes dávám světu, a zkaženost bude dál naplňovat Pohár Mé Spravedlnosti; hříšnost a ateismus, touhu po moci a racionalismus nosí tito lidé jako pečetní prsten;

ach, Má Vassulo… bude to ztráta, jakou ještě nikdo neviděl! hříšník číhá na svou příležitost a jako lupič přijde v noci! mnoho vládců bude naříkat, učení a vlivní lidé, všichni budou bědovat! Má dcero, naslouchej Mým vzdechům, naslouchej Mému Srdci;

Ó, milovaná Mé Duše, pojď a potěš Mé Srdce; hladověj po Mně; Já jsem Vzkříšení, miluj Mě; ať jsou tvé modlitby jako advokát, který brání tvé pokolení před hněvem Mého Otce, ať jsou tvé nářky a tvé modlitby jako úpěnlivé prosby k Otci; Já, Pán, ti žehnám, dítě; pojď…