11. září 1991
Pane, vzhlížím k nebi
a hledám nebeské věci;
Hledám Tvou Svatou Tvář,
abych pocítila Mír
a mohla se radovat;
Hledám Tvou Svatou Tvář,
abych mohla rozjímat.
Shlížím na dnešní svět, prohledávám jeden národ za druhým, zkoumám jednu duši po druhé, hledám trochu vroucnosti, trochu štědrosti a trochu lásky, ale jen velice málo se jich těší Mé přízni; velmi málo se jich snaží žít svatě a dny letí a hodiny už jsou sečteny do chvíle velké odplaty; Má města1 se stala městy nevěstek – bez lítosti! stala se pevnostmi démona! všechno prohnilé zevnitř, vyžrané červy! útočiště zmijí a štírů! jak bych mohl nevychrlit na tyto odpadlíky Svůj Očistný Oheň? …
(Ježíš najednou změnil tón Svého Hlasu a po krátké pauze velice vážně, až mě to vyděsilo, řekl:)
– země se bude třást a chvět –
a každé zlo zabudované do Věží2 se zřítí do hromady sutin a bude pohřbeno v prachu vin! Nebesa nad vámi se zachvějí a základy země se otřesou! modlete se, aby na vás Otcova Ruka neudeřila v zimě;
ostrovy, moře a kontinenty nečekaně navštívím s burácením a Ohněm; naslouchejte pozorně Mým posledním slovům varování, naslouchejte teď, dokud je ještě čas; čtěte Naše Poselství3 a přestaňte Jimi pohrdat nebo být hluší, když mluví Nebe, ztište svůj hlas a budete slyšet Náš;
rozmyslete si dvakrát, než začnete soudit; rozmyslete si víc než dvakrát, než odsoudíte Díla Svatého Ducha; neušetřím nikoho, kdo se posmívá Svatému Duchu, kdo se Mu bez ostychu rouhá; Spravedlnost je svrhne do podsvětí;
všichni pozvedněte svou tvář a hledejte na Nebi Mou Svatou Tvář, abyste o Ní mohli rozjímat; zvedněte své oči k Nebi a nezahynete;
litujte! a proste Otce o slitování! brzy, teď už velice brzy se otevře Nebe a uvidíte
Soudce.4