18. května 1991

(Pro Toulouse)

Ježíši?

Já Jsem;

buď v pokoji, maličká, bude jich víc, které přivedu zpátky k Sobě; skutečně jsem tě volal sem,1 protože tady Mě potřebují;

miluji tě vášnivě, vždy to měj na paměti; vedu vás k Životu, nikoho neodháním, hříšníka ani nespravedlivého; všichni jste Mé děti; Mé Poselství je Poselstvím Lásky, je voláním k vašim skutečným základům, je připomínkou Mého Slova a Mé Existence; nebojte se Mě, bojte se jen toho, který předstírá, že neexistuje, a o to zákeřněji vás láká ke Smrti; Já jsem Světlo;

pojď, řekni jim, že toto Poselství jim nebylo dáno proto, aby vyvolávalo senzace, ale aby si uvědomili naléhavost, závažnost a důležitost Mého Volání; naléhavost jejich obrácení, vážnost stavu jejich duše; důležitost změnit jejich život a žít svatě; důležitost Mých Poselství, která jsou duchovní potravou, výživným doplňkem jejich spirituality a léčivou mastí na jejich rány, které jim zlý zasadil v této temnotě;

chci, aby Mé děti velmi pozorně naslouchaly všemu, co řeknu; ať vás Můj Duch Pravdy vede zpět k Pravdě; ať vám Můj Duch Poznání připomene Jedno a Jediné Pravé Poznání, které jsem vám dal Já Sám;

Já, váš Pán a Spasitel, žehnám každému z vás;


1 Ježíš chtěl, abych jela do Toulouse, místo do Montpelier.