9. ledna 1991

(Plakala jsem kvůli falešným obviněním, která o mně řekl „…“ a která nadělala hodně škody.)

květino, je to i Můj Kříž, ale dovol Mi jednat s tebou, jak se Mi líbí; tvá láska ke Mně stoupá jako vonný dým; když na tebe znenadání dopadne nějaká rána,¹ Mé dítě, obětuj to Mně; dobře toho využiji; národy² jsou na pokraji války, chápeš?! maličká, obětuj Mi svá utrpení, protože hněv může každou chvíli vzplanout… dávám ti Svůj Pokoj… měj důvěru ve Mne, Má Vassulo; pamatuj si, Já tě utěším; také je vedle tebe tvůj anděl, aby tě potěšil a ošetřil tvé rány; ale nyní Mi dovol ponechat na tobě Svůj Kříž; odvahu, dcero! Můj Kříž je těžký a doléhá na tebe, ale vím, že Jej budeš ochotna nést až do konce;

Já, Pán, ti žehnám; odměním tě v nebi;

(Daniel, můj anděl.)

tvůj Ježíš tě miluje; to jsem Já, Daniel; vzpomeň si, Pán tě nechal odpočinout si, ale neměla bys teď i ty chtít, aby si i On odpočinul? Vassulo, vyhov Mu tedy a dovol Mu drtit tě utrpením; za Mír je třeba hodně zaplatit, v sázce je mnoho životů; jak často tě Pán drtí takovou tíhou?

Ne často.

ne, ne mnohokrát; proto, když tak někdy činí, přijmi to a nerozčiluj se kvůli tomu; Vassulo, všechny tyto oběti nejsou nadarmo, a tebe posilují; zůstávej v Boží Lásce;

Bůh je dychtivý, aby tě očistil,
ty buď dychtivá oslavit Ho;
Daniel, tvůj anděl; d

(Usmála jsem se. Vždycky se mému andělovi nějak podaří mě rozveselit. Usmála jsem se nad řádky, které napsal. Je to pro mého anděla typické.)