30. října 1990

Vassulo, maličké stvořeníčko, víš, kolik trnů jsi vytáhla z Mého Srdce?

Ne, Pane.

dost, abych si odpočinul, dost, abych si odpočinul, Mé dítě; důvodem tvého stvoření bylo také dát Mi spočinout; stvořil jsem tě, a i když jsi prach a popel, nacházím v tobě opravdové spočinutí; přijmi Mě, přijmi na sebe Můj Kříž, buď Mi nyní vděčná;

dítě, podívej se na Mé Rty a pozorně Mi naslouchej: víru, měj víru ve Mě a důvěřuj Mi; znám tvou nevýslovnou slabost a to, že beze Mě nemůžeš pohnout ani prstem, proto jsem si tě vyvolil; vybral jsem si slabost, abych světu zjevil Svou Moc; mám k tomu důvod, že jsem si tě ve tvém postavení vyvolil; důvěřuj Mi a čerpej sílu ze Mě;

připomenu ti, jak tě ďábel nenávidí, a dnes jsi na sobě pocítila jeho spáry; ano, kdybych ho nechal, roztrhal by tě na kusy, ale jsi pod Mou Božskou ochranou; není minuty, kdyby se nezaměřil na tebe a všechny Mé další vyvolené duše; říkám ti: svou nicotností a chudobou, Moje maličké stvoření, ničíš Satanovy plány,¹ páráš steh za stehem jeho výšivky; když se dozvěděl, že jsi Má vyvolená, nazval tě červem; ano, buď jako červ, rozežírej a nič jeho plány;² vidíš? mohu pro Svá Díla použít i červy… ano, rozežírej jeho vzorce jako červ; dal jsem ti pocítit jeho nenávist; nenávidí tě, protože sám Otec tě miluje pro tvou lásku ke Mně; to ho přivádí k zuřivosti, jakou si člověk nedokáže představit;

šťastný člověk, který neztratí víru ve Mě; potěš Mou Duši a naplň Mě radostí tím, že zůstaneš ničím;