31. července 1990
Můj Pane,
živ mě, jak to slibuje Tvé Slovo.
odstraň ducha letargie, který na mně spočívá.
Jak dlouho ještě bude mít nade mnou moc?
Vlož do mě neutuchajícího ducha horlivosti,
neodnímej mi Svého Svatého Ducha!
Vassulo, čekám jen na to, abych ti prokázal milost, pozvedl tě a vložil tě do Svého Nejsvětějšího Srdce; kdybys jen byla pozorná k Mým Pokynům, tvůj duch by byl ve stálém spojení s Mým Duchem; stěžuješ si, naříkáš, a přitom Mé Nejsvětější Srdce překypuje Láskou a Soucitem k tobě, duše! uplatni všechno, co jsem ti dal!
pamatuj na Mou Přítomnost; snaž se! udržuj odstup ode všeho, co nejsem Já, upírej své oči na Mě a jedině na Mě; jsi nádobou Mého Slova, ale nenech se strhnout prvním proudem! zavolal jsem tě a oženil jsem se s tebou, učinil jsem tě Svou; kdybys měla projít dravými proudy, Já jsem s tebou, nebo kdybys měla projít vichřicemi, nevyvrátí tě; kdybys měla projít hnízdem zmijí, nebudeš uštknuta; urovnal jsem tvou stezku, pozvednu tě pokaždé, když na ní bude trní a hloží; uvědomuji si tvou slabost a tvou ohromující neschopnost, proto mám s tebou takovou trpělivost; proto se neopovažuj říkat: „kde je Tvůj Duch?“ Můj Duch je vždy s tebou, Mé dítě;
poslouchej, nebuď netrpělivá při modlitbě… neříkej: „Bůh počítá s mou slabostí, On je Nejslitovnější“, a pak jdeš a dále hřešíš; místo toho otevři své uši, naslouchej ochotně všemu, co říkám, a Já ti dám Své Světlo, abys porozuměla dokonce i moudrým příslovím, neboť jsem s tebou, abych tě zachránil…
Připrav mé srdce, drahý Pane,
aby Tě bez přestání chválilo.
Jsem obklopena pokušeními,
která mi dávají zapomenout
na Tvou Přítomnost.
vidíš? teď opět přicházíš k rozumu… začínáš si uvědomovat, v jak bídném stavu je tvá duše; zasvitlo v tobě světlo; raduj se, duše! raduj se! protože kdybych při tobě nestál, nestála bys vůbec; teď už buď pozorná a neklesej na mysli, vždy si ke Mně přijď pro pomoc; toto, Má Vassulo, není tvůj poslední pád; Já, Pán, tě pokaždé zvednu s velkým soucitem a láskou;
veleb Mě teď a miluj Mě;
Velebím Tě, Pane,
který se o mě staráš jako otec.
Jestli mé nohy opět sejdou
z Tvé Pravé Cesty,
přijď mě rychle zachránit.
spolehni se na Mou mocnou Sílu, spolehni se na Mou Lásku; přijď ke Mně dnes víckrát než jednou, Láska je blízko tebe; žehnám ti;
(Později, toho samého dne.)
(K něčemu jsem se vyjádřila, znělo to jako vychloubání.)
dcero, pamatuj na Mé Dílo v tobě, netvrď, že víš; člověk neví, co je to láska, pokud mu to nedám poznat; ani moudrý člověk ji nemůže objevit, ať už tvrdí cokoliv; dávám příkaz shůry a Mé Slovo sestupuje a jako blesk náhle osvěcuje zemi, posílám Své Slovo, aby obměkčilo a rozehřálo ledová srdce; pozvedni svého ducha a hledej Mého Ducha Rozlišování; budu při tobě stát i přes všechny tvé nedostatky, abys byla schopná hlásat tato poselství všem lidem;