13. června 1990

Můj Ježíši?

Já jsem; jsem to Já, tvůj Ježíš; církev bude obnovena Mnou, ne vámi, lidstvo! budu to Já, kdo pozvedne Svou Nevěstu; chceš být dál Mou poselkyní, i přesto, že jsi pronásledována?

Ano. Chci, můj Pane.

vnímej, jak se raduji pokaždé, když řekneš „ano“! nepotřebuji tě, to víš, stačím si Sám, ale uchvacuje Mne tvé „ano“, které vychází z někoho tak slabého! tvá neschopnost¹ vzbuzuje Mou Sílu a lahodí Mé Duši; tvá slabost a ubohost vzbuzuje Můj Soucit a způsobuje, že se na tebe z Mého Srdce vylévá plnost Odpuštění;

zůstaň Mi nablízku, Mé dítě; jsi radostí Mé Duše; Já jsem tvá Pevnost; dávej si pozor, Moje maličká, protože mezi těmi, kdo se k tobě přibližují, jsou věštci a falešní proroci;

Co mám dělat, Pane?

drž se Mých Zásad…

Budeš mě před nimi chránit, Pane?

budeš žít v bezpečí a budu tě pečlivě střežit; nepřestanu tě nosit na Svých Ramenou, Mé jehňátko; zůstávej v pokoji;