13. listopadu 1989

pokoj s tebou, Mé dítě; evangelizuj s láskou pro Lásku; ekklesia ožije, protože Já, Pán, svrhnu všechny vetřelce, kteří se v Ní usadili na vysokých místech; dcero, odstraň tyto trny, které probodávají Mou Hlavu, trny, které jsou příčinou tolika krvácení; neboj se jich, dcero, neboť jsem vedle tebe; a vpravdě ti říkám, že Svou Silou a Svým Velkým Slitováním svrhnu každého z nich;

vidíš, Mé dítě, celá Nebesa tak dlouho truchlila pro tvou Tolik-Nemilovanou-Sestru; po celá léta polykáme Své hořké Slzy… „Ó, Rusko! ubohé stvoření uvězněné ve své žádostivosti! zlý se vplížil do tvého lůna, stvoření z pouhého prachu a popela; Já, Nejvyšší, tě vzkřísím, protože Já jsem Vzkříšení; budu tě sytit, abys znovu ožilo, a Svým Prstem tě proměním ve slavný národ, jako jsem byl Já proměněn; budeš slavnostně oděno v zářivě bílé roucho a celá Nebesa odloží Svůj smuteční šat a hořké Slzy Nebes se promění v slzy radosti; celá Nebesa budou oslavovat tvé Vzkříšení a všichni svatí mučedníci, kteří se bez přestání modlili u Nohou vaší Svaté Matky za Její přímluvu, toho dne, spolu s Mou Matkou a bezpočtem Jejích svatých andělů, všichni sestoupí do domů tvých dětí, které se stanou i jejich domovem; pak je budu živit Svým Tělem a nabídnu jim k pití Svou Krev;“

Rusko Mě bude jíst a pít s velkou láskou a bude Mě oslavovat; Mé Rusko bude živým příkladem vaší době i generacím, které po ní přijdou, pro své Velké Obrácení; tvá Sestra-Tolik-Nemilovaná mnohými se zřekne svého zlého jednání a ze vší své síly bude volat ke Mně, svému Bohu;

Vassulo, slyšíš? poslouchej… poslouchej, jak naříkají děti tvé Sestry;1 její děti naříkají a bědují; to pláčou Mé děti Ruska; celá Nebesa upřímně naslouchají jejich žalu; Nebe je hluboce dojato jejich soužením a Já, který jsem ji nikdy nepřestal milovat, jsem teď blízko jejího mrtvého těla, Má Ruka na jejím studeném srdci; a její kosti opět rozkvetou z jejího hrobu a její jméno budou mít všichni v úctě, protože Já ozdobím ji i její syny a dcery; proto s ní podepíši a zpečetím smlouvu Pokoje a Lásky; miluji ji a vždy jsem ji miloval; dokonce i v její nevěrnosti vůči Mně a i v její zkaženosti jsem ji žehnal a žehnal; to bude Můj Slavný Zázrak; jen počkej a uvidíš; i ty, kteří usnuli v nenávisti, a nenávidí Mě, aniž by pro to měli nějaký důvod, i ty přivedu zpět k životu, protože to jsou také její synové a dosud žijí v jejím lůně; toto všechno se brzy stane;

dcero, jsem Svatý, Nejvyšší, jsem Nejsvětější Trojice; potěš Mě a slyš Mě, jako jsi Mě slyšela dnes;

(Bůh se zdál spokojený.)

„aleluja, náš Pomazaný! dělej Pánu radost a hledej Ho v čistotě srdce, hledej Ho upřímným srdcem; jsme tvoji andělé, kteří tě střeží bez přestání;“2 

„Bůh tě miluje a Já, Daniel, jsem vždy s tebou; zůstaň malá, neboť tak se to líbí Pánu!“3 

Ach, Danieli… Jak se mohu vyhnout setkáním, na kterých se lidé dozvídají o poselstvích a o mě? Jak mohu zůstat „malá“? Víš, jak nerada se ukazuji!

„Vassulo, ‚zůstat malá‘ znamená: zůstat pokorná a milá Pánu; vzpomeň si, že je to Pán, kdo si přeje tato shromáždění;4 neboj se; Jeho Poselství je třeba znát, svět by měl přijít a setkat se s Králem Pokoje; tvá generace by měla poznat Boha a obrátit se; vzdávej Bohu díky za Jeho Milostiplná Díla; já, Daniel, se za tebe neustále modlím, Bůh chce, abys byla dobrá; odhaluj Jeho Lásku všemu lidstvu beze strachu; Nejvyšší žehná tobě a všem, kdo se odevzdávají těmto Poselstvím a oznamují Je národům;“

Láska vás všechny miluje;


1 Tady jsem začala plakat nejen pro děti Ruska, které trpí, ale i proto, že Boží Hlas zněl tak smutně, že se to dá jen těžko popsat.
2 To byly hlasy andělů.
3 Daniel, můj strážný anděl.
4 Modlitební setkání jednou za měsíc.