23. října 1989
Pane?
Já jsem; nikdy nepochybuj; jak tě miluji! tato malá víra, kterou ve Mě máš, je jako kytice květin, kterou Mi každý den podáváš. Takto to přijímám,1 Moje maličká, nic Mi neodpírej; buď pomalá v hněvu, tak jako Já, tvůj Bůh; buď rychlá jen v konání dobra, buď Mi věrná; milovaná Mé Duše, ty, která jsi byla ochotna obětovat Mi svou vůli, svou duši a své srdce, neboj se, neboť jsi v Rukou svého Otce, a co může být úžasnějšího než být vzájemně spojení? nic Mi neodmítej, úplně se ztrať, aby Mě bylo dobře vidět, zůstaň malá, aby se Má Síla zmocnila každé tvé částečky; každý den odumírej svému já a buď ničím, abych Já mohl být vším;
věř ve Mě vírou dítěte, abych byl oslavován a mohl tě užívat, kdy se Mi zlíbí; žádám od tebe jedině lásku, lásku, lásku; všechno, co děláš s láskou v Mém Jménu, Mě oslavuje a tebe očišťuje; evangelizuj s láskou pro Lásku; vstupuj denně do Mého Nejsvětějšího Srdce a dovol Mi odpočívat ve tvém; buď v Pokoji, neboť Já jsem Pokoj; slibuji ti, že ti každý den nabídnu Svůj Chléb; Já, Ježíš, tě miluji a už teď počítám každou minutu, abych vzal tvou duši k Sobě;2 Já, Pán, ti žehnám;
Dobrořečím Ti, můj Pane a Vykupiteli.
