10. října 1988
Ježíši?
Já jsem;
Veleben buď Pán.
miluji tě, dcero, za tuto víru, kterou Mi nabízíš; nedělej si starosti, opři se o Mě a naslouchej Mému Srdci, tomuto Srdci, které vás všechny hledá a miluje, ale které mnozí odvrhli; dcero, modli se ke Mně často, abych ti dal Svou Sílu; vždy ti dám Svou Sílu; modli se spolu se Mnou následující modlitbu, modlitbu za Můj Příchod:
„Přijď, Pane! vrať se k nám,
slyš, jak k Tobě voláme z této pustiny
všimni si, jak žízníme, a smiluj se nad námi,
vrať se k nám,
přijď a odstraň všechnu zlobu
a nahraď ji Láskou,
amen“
a uslyšíte Mě, jak vám na tuto modlitbu odpovídám: Já, který jsem Láska, se k vám vrátím jako Láska; buďte trpěliví, Moji milovaní, ještě malý okamžik a Já se k vám vrátím;
buďte bdělí a mějte se na pozoru, protože Můj příchod bude náhlý; buďte proto připraveni, litujte svých hříchů, postavte se před svého Pána s čistým srdcem a stíny na zemi vás nebudou lekat; ani hodina temnoty vás nevyděsí; v této hodině hrobového ticha nepocítíte ani úzkost ani trýzeň; tak Mi naslouchejte, naslouchejte Mým slovům a ona se vám stanou útěchou, až hodina temnoty sestoupí na celé Mé tvorstvo;
naprosto vážně a s veškerou Svou autoritou vám pravím, že tato hodina už od vás není daleko; Já, který jsem Láska, k Sobě přitáhnu všechny, kdo Mě milují, a zmírním jejich strach; zahalím je Svou láskou, Mé Srdce je utěší a najdou u Mě ochranu;
ale běda! běda těm, kteří nejsou připraveni a nikdy Mě nemilovali! zemřou svou vlastní zlobou a budou ležet v prachu, zadušeni tíhou svých hříchů! neboť znesvětili Mé Svaté Jméno s pomocí druhého draka, draka, který nosí černá roucha, draka, který je opakem Světla;
Ó, tvorstvo! tak nechápavé tvorstvo!1 jak je Mi tě líto; věnuj Mi jeden laskavý pohled a Já tě osvobodím; ode dne tvého narození jsem věděl, že se staneš bezbožným; ale přesto jsem ochoten zapomenout a o všem si s tebou promluvit; tvá pupeční šňůra tě se Mnou stále spojuje; když Mi řekneš, že jsi bylo zavedeno na scestí a přestaneš hřešit, když Mi o tom jenom řekneš, Já, který jsem Láska, tě zachráním; Mé dítě, už jsem ti odpustil; už Mě neprovokuj, vrať se ke Mně a opravdu ti dám Svůj Pokoj;
pojď, dcero, žehnám ti za to, že Mi dovoluješ používat tvou ruku; jak tě miluji! Ó, dcero, jsem s tebou velmi spokojen, vždy Mne volej, laskej Mě svou láskou, dělej Mi radost; zmírni Mé bolesti a utiš Můj hněv tím, že Mě miluješ; květino, dovoluji ti přebývat ve Svých Nádvořích pro tvou nicotnost, proto zůstaň ničím; dávám ti Svůj Pokoj; my, společně?
Ano, Pane.
Má Přítomnost je Svatá;