5. září 1988
(Od časného rána mi Pán říkal, že brzy budu odmítnuta některými místními kněžími.)
Pane, skutečně se mě někteří kněží opět chystají odmítnout?
Pane?
Já jsem; neboj se, brzy se všechno vysvětlí a ti, kdo tě odmítali a nechtěli věřit v Má Poselství, budou prosit Otce o odpuštění;
Vassulo, kdyby byli „slepí“, byl bych je uzdravil, ale oni tvrdí, že „vidí“; jsou to potomci těch samých slepých vůdců z dob, kdy jsem žil na zemi; Mé dítě, kdyby žili v době Mého pozemského putování, byli by mezi těmi, kdo Mě křižovali, zachovali by se úplně stejně, byli by mezi těmi, kdo kamenovali a umlčovali proroky; jaký je v tom rozdíl, tehdy nebo dnes? tvrdí, že ve Mě věří, ale odmítají to, co je z Ducha, a tak Mě opět zatracují; přicházíš ode Mě s Mým Poselstvím, ale oni, tak jako zákoníci a Farizeové, vyžadují důkazy, hmatatelné důkazy;
připrav se, Mé dítě, připrav svá záda k bičování; Já, Pán, jsem jim dovolil, aby zbičovali Má záda, a tak jim i ty nabídni ta svá; nech je opakovat jejich vlastní chyby, protože odmítají slyšet; Já, Pán, jsem byl zavržen, a nakonec přibit na dřevo, buď také poddajná a sdílej Můj Kříž; dnes je to stejné jako včera; ať pošlu kohokoliv, budou ho zkoumat, pronásledovat nebo zavrhovat; krev těch, které posílám, je nepřetržitě prolévána, od krve Ábela až po tuto generaci!
tak jako jsem varoval zákoníky a Farizeje, varuji dnes ty, kdo pronásledují Mé Posly a odsuzují Mé Slovo; varuji ty, kdo se vysmívají Duchu; ještě jednou jim říkám, „svědčíte sami proti sobě; ani jeden z vás se nezměnil, vaše jednání je stále stejné, váš způsob myšlení mluví proti vám; vůdcové, kteří kážete duchovní poselství, a přece nedbáte na to, co říká Duch! vůdcové, kteří Mým beránkům podáváte Mé Tělo, ale Mou Krev jim odpíráte!1 což jste zapomněli na všechno, co jsem vás učil?“
Má Vassulo, dám ti pocítit Své trny, dám ti pocítit, jak v srdcích oněch kleriků vládne racionalismus, vydám tě jim; živím tě Svým Chlebem; buď se Mnou jedno, pociťuj Mé trny a dovol, aby byly i tvými trny; ať každý hřeb probodne tvou duši, jako probodly Mě; varoval jsem tě, nyní se připrav na bičování; pamatuj si ale, že také Má Záda jsou jim nastavena a že cokoliv udělají tobě, dělají i Mně;
my, společně?
Ano, Pane.
(Za tři hodiny jsem se dozvěděla, že jeden z kněží, kterému jsem důvěřovala a o kterém jsem si myslela, že věří v Boží poselství, mě „zradil“. Vůbec nevěřil, jen to celou dobu předstíral. Řekl prostě: „Bůh se nezjevuje tímto způsobem, ne lidem tohoto druhu.“ To mě velmi zranilo, protože jsem si myslela, že mi rozumí a že je mým přítelem. Ztratila jsem „přítele“… Tuto zprávu mi přinesl jeden z mých přátel.)
6. září 1988
Pane?
Já jsem; varoval jsem tě před touto zradou, Mé dítě;
pojď, opři se o Mě; ať je zřejmé, jak bezvýznamné jsou argumenty těch, kdo říkají, že toto nepřichází ode Mě; jejich horlivost se ubírá nesprávným směrem; zdá se, že nejsou schopni vidět jasně Mou Spravedlnost a hlásají jen své vlastní myšlenky;
Písmo praví: „radostně znějí kroky toho, kdo přináší dobrou zprávu!“ a těm, kdo jsou překvapeni, jaké si volím nástroje, Písmo říká: „dal jsem se nalézt těm, kdo Mě nehledali, a poznat těm, kdo se na Mě neptali;“
Přece má jeden dobrý argument. Opravdu se pro tento „dar“ nehodím. Není ve mně nic dobrého. Přesto se ho má přítelkyně Beatrice zeptala: „A co Máří Magdaléna?“ Odpověděl: „Ach, ano, ale ta se později obrátila.“ Nevěří tedy tomu, že jsem se obrátila?
buď v pokoji! udělil jsem ti místo ve Svém Nejsvětějším Srdci;
Kdyby žil před 2000 lety, byl by na straně těch, kdo by mě kamenovali jako hříšnici.
to bych nebyl dopustil, byl bych řekl táž slova, která už jsem jednou řekl, „kdo je bez hříchu, ať hodí první kamenem“; otevřete svá srdce! ne svou mysl!
Vassulo, opři se o Mě, svého Spasitele; modli se za ty, jejichž srdce zůstávají zavřena; modli se za ty, kdo si zacpali své uši;
Ano, Pane.
připrav se na zbytek Mého Umučení; vzpomeň si, ukázal jsem ti, jak velký je tvůj kříž;
Ano, Pane.
ale ty a Já jej poneseme společně; to všechno nebude marné; pomohu ti dokončit tvou misi, a pak… vzlétneš ke Mně, ano!2
pojď; Já jsem Přítomný; my, společně?
Ano, Pane.
(Později:)
Můj Pane?
Já jsem, dívej se Mi do Očí, nedívej se napravo ani nalevo; dívej se jen na Mě, svého Pána; Já jsem Cesta, Pravda a Věčný Život; vzpomeň si, s jak velkou láskou jsem tě vyučoval Svému Slovu; všechno, co víš, víš ode Mě;
celé Mé Království je plné divů; Já jsem Alfa a Omega, miluj Mě… jednej se Mnou jako s Králem tím, že Mi obětuješ každou kapku lásky, která je v tobě; stvořil jsem tě, abys Mě milovala; ať všechna láska, kterou máš, patří jen Mně;3 vím, jak slabá a ubohá jsi beze Mě, ale také vím, že držím ve Svých Rukou pouhé dítě, pouhé nic a v tomto prostoru, který Mi dáváš, může Můj Duch volně dýchat; dovol Mému Duchu, aby tě formoval a utvářel; všechno, čemu se učíš, přichází od Moudrosti a Já jsem Moudrost;
