25. července 1988
(Zpátky ve Švýcarsku)
Ježíši?
Já Jsem; uč Mé děti modlit se modlitby, které jsem ti dal;
Ty tři modlitby, Pane?
přesně tak; milovaná, zasvěť se Mi úplně; hledej Mé Zájmy a oslavuj Mě;
S Tvou pomocí, Pane.
spolehni se na Mě, Já tě povedu až do konce a všechno se splní v pravý čas; Má Díla se dají přirovnat k vinnému keři; pokvetou a přinesou své ovoce v pravý čas, právě tak jako vinný keř nese své plody v příslušné roční době; snášej kvůli Mně těžkosti, které ti vstupují do cesty, a spoléhej se na Mě, svého Boha; neztrácej důvěru; tvé století je pustina, nedej se ovlivnit její vyprahlostí, Mé dítě; musíš Mi důvěřovat, což jsem tě nevzkřísil z mrtvých?
Já jsem Světlo a Sám Život; dovol Mi tu a tam tě zkoušet; dovol Mi, abych tě vedl pomocí tvé slepé víry; dovol Mi, abych se přesvědčil o tvé lásce; dovol Mi, abych tvou lásku ke Mně rozšiřoval a zvětšoval; buď Mým dítětem Světla, které žije v Mém Světle; Já jsem Světlo tohoto světa, které tě zkrášlí; zůstaň Mi věrná;
Můj Den se blíží a Já k tobě přijdu jako zloděj, nečekaně a bez varování, Jeruzaléme! zradil jsi Mě, svého Pána, a uprostřed tvého srdce se zakořenilo zlo; ano, Jeruzaléme, ve tvém nitru tkví hrot Kopí; pronikly do tebe zrada a blud;
jak jste si jen mohli myslet, že přede Mnou ukryjete svou špatnost? přicházím k vám nečekaně, abych vás svrhl; už stojím u vašich dveří; udeřím na vás jako blesk a rozdrtím vás; zvolili jste si moc Mého nepřítele místo Mé Milosti; místo Mě, Světla, jste si zvolili zkaženost, která se opírá o Temnou Šelmu; přijdu a Svou Vlastní Rukou zpřevracím vaše trůny a s nimi všechny ty, kdo páchají zlo a zatarasují Cestu k Pravdě;
Jeruzaléme! tvá Utrpení teprve začala; budu tě čistit a tříbit Svým ohněm; vyrvu a spálím tvé zlé kořeny a všechny ty nauky, které ubližují Mému Tělu; už více nechceš svého pastýře;1 opilí Ješitností, opilí Neposlušností, opilí Vzdorováním, jak si můžete myslet, že jste schopni přežít? kvůli vaší Neposlušnosti Mí beránci hladoví; starali jste se více o své zájmy než o Mé;
Jeruzaléme! děláš Mi takové starosti, jak jsem vždy toužil po tom, abych vás všechny přivedl k Jednotě a shromáždil tvé děti jako kvočna shromažďuje svá kuřata pod svá křídla a chrání je, ale tys odmítl… Mé Oči a Oči tvé Svaté Matky nikdy nepřestaly prolévat Krvavé Slzy, když vidí tak mnoho nespravedlnosti v Mém Vlastním Domě; miloval jsem vás věčnou láskou, a přece jsem teď zrazován a zraňován Svými Vlastními přáteli… Mé Milosrdenství je Veliké a jsem ochoten vám zcela odpustit; nebudu brát ohled na Své Rány, jsem ochoten zapomenout na vaše hříchy;
Vassulo, bičovali Mě bez přestání; ale i přes Svá nezměrná utrpení jsem ochoten jim odpustit a zapomenout… pojď, dítě, zůstaň v Mém Nejsvětějším Srdci; Láska žízní po lásce;
(Ježíšovy Rty byly vyprahlé jako pergamen.)
nyní si odpočiň; Já jsem s tebou; modli se za duše, které Mě odmítají; zmírňuj Mé bolesti tím, že Mě miluješ; potěš svého Boha, svého vlastního Abba; pojď, my, společně?
Ano, Abba.
(Velice se mě dotklo, že našeho Otce odmítají. Bylo mi Ho líto.)
Vassulo, měj soucit se svými bratry, měj soucit s jejich pády; měj soucit pro jejich slepotu a modli se za ně;
