16. března 1988

Já jsem Pán a bez ohledu na to, kdo jsi, se postarám, aby bylo Mé Slovo ustanoveno, jsi nic, často se Mi nelíbíš a urážíš Mě, nesčetněkrát Mě zraňuješ; ve Svých Rukou držím Ubohost, obraz tohoto století; ale i když jsi tím, čím jsi, odpustil jsem ti a dal jsem ti místo ve Svém Nejsvětějším Srdci, dcero, Já jsem Bůh a Nejvyšší Pán, Tvůrce Všeho, Duch Božské Lásky, Nezměrné Lásky;

uvědomuješ si, jak velmi jsem tě vyznamenal? jak jsem tě zachránil před Lživým Jazykem? stvoření! úplně se Mi odevzdej, proč necháváš těkat své myšlenky, zapomněla jsi na naše pouta?¹

Pane, mé okolí mě svádí a já jsem slabá.

přeji si, abys Mi pohleděla do Tváře, neboj se Mě! řekni Mi toto:

„buď Bohu Chvála!
požehnán buď náš Pán!
Veleben buď náš Pán!
dovol mi kráčet po Tvém boku,
amen;“

(Zopakovala jsem to.)

ano, Vassulo, opustil jsem tě snad Já někdy? jsem ti Věrný, nebo ne?

Ano, Pane, jsi.

miluji tě pro to, čím nejsi, dcero; ustanovil jsem tě poslem a jako posel zemřeš; toužím, abys žila výhradně pro Mě; Já tě budu doprovázet, jen Já, tvůj Bůh, dovol Mi, abych tě úplně zahalil, chceš?

Ano, chci, o tom není pochyb.

Vassulo, víš, co Mi teď říkáš?²

Ano, Pane; vím to.

pak se na Mě úplně spolehni, chtěl jsem, abys dnes byla tam, kde jsi, a Svou Silou tě opět pozvednu a naplním tak, abys byla schopna naplnit Mé Slovo, společně s Mými služebníky podstoupíš nesčetné zkoušky, ale nakonec Naše Srdce³ zvítězí, dnes jsi Mou sekretářkou a zítra Mým vyslancem;⁴

Pane, skutečně nemám naději, že bych se kdy polepšila. Z toho všeho, co jsi řekl, soudím, že jsem stále jen na začátku?

ne, Má Vassulo, neztrácej naději, všechno to, co děláš, nebude zbytečné, budu tě učit, jak dospět k dokonalosti, což jsem neřekl, že tě chci mít dokonalou?

Ano, Pane, ale jak to teď vypadá, budu muset urazit ještě řádný kus cesty, abych došla tam, kde mě touží mít Tvé Srdce.

nejsem tvůj Učitel?

Ano, Pane, ale nezdá se, že máš dobrou žačku.

jsi slabá, ale Má Síla tě podepře, abys nepadla; ano, Vassulo, co je lepšího než mít Mě za svého Duchovního Vůdce; jaký větší dar bys mohla dostat?

Děkuji Ti za všechno, co mi dáváš, neboť si skutečně nic nezasloužím.

ach, Vassulo! vím, že věci, které děláš a které Mě uráží, neděláš úmyslně, odpustil jsem ti tvé hříchy, ztratily se z Mé paměti stejně jako voda, která vyschla, neohlížím se na tvé hříchy, ani ti je nepřipomínám, chci tě nechat začít znovu; obnovuji tě, milovaná, vnímej lásku, kterou k tobě mám, přijímám tě takovou, jaká jsi; vložil jsem do tvých rukou Koruny Míru a Lásky a ty máš tyto Koruny, spolu s Korunou Spravedlnosti, nést a položit Je v Mém vlastním Domě k nohám Mého milovaného Petra;⁵

Ano, Pane, doveď mě tam.

pojď, jsem po tvém boku; společně obnovíme Můj Dům; my, společně?

Ano, Pane!

(Později:)

pojď, Vassulo, ať je tvým Symbolem toto Svaté Slovo:

VÍRA

víra dítěte;