1. března 1988

Ježíši?

Já jsem;

(Uviděla jsem Ježíše, jak stojí blízko mě.)

pokaždé, když Mě uvidíš, usměj se na Mě; ano, květino, zůstaň blízko svému Vykupiteli; pojď, pomodlíme se spolu k Otci;

„hleď, Otče,
co tu stojí před Tebou,
Ubohost sama,
odpusť mi, Otče,
neboť nejsem hodna všech těch milostí,
které jsi mi dal,
nic si nezasloužím, neboť jsem Nic,
ale ve Své nevýslovné Dobrotě
dovol tomuto Nic,
aby se na Tebe spolehlo,
miluji Tě, Milovaný Otče,
a navzdory své slabosti a nicotnosti,
potřebuji Tvou Sílu,
abych byla schopna pracovat a s Tvou
Milostí dokončit vše,
co musí být vykonáno,
Amen“

ach, Vassulo, usiluj o všechny Mé Ctnosti, řiď se jimi a rosť v nich; Já, Pán, tě miluji i přes tvou nicotnost; vždy se na Mě spolehni, ve všem tě podpořím; důvěřuj Mi a dovol Mi, abych tě vedl až do konce; občas vložím na tvá ramena Svůj Kříž, abys ho nesla; Já a ty, ty a Já, budu odpočívat v tobě a ty ve Mně; Já Jsem Vždy Věrný a nikdy tě neopustím, nikdy!

potěš Mě ještě více tím, že svou duši plně odevzdáš Mému Dílu; musíš zůstat věrná svému slibu, svému slibu věrnosti; ano! Ó, jak velice jsem si přál, abys vyslovila tato slova, jak jen jsem je od tebe toužil slyšet,

Pane, pomoz mi dodržet můj slib,
sama sobě nevěřím! 

neboj se, vždycky ti to připomenu, protože vím o tvé nesmírné slabosti; jsi křehká, ale tvou slabost pohltí Má Síla; pamatuj na Mou Přítomnost; my, společně, po všechny časy, navěky věků;

miluj, doufej a věř; Já, Pán Ježíš Kristus, tě nikdy neopustím;