19. února 1988

(Rhodos)

Otče?

Já jsem;

Děkuji Ti, že jsi mi dovolil setkat se s tolika lidmi. Děkuji Ti, že jsi mi otevřel cestu. Děkuji Ti, že mě vedeš. Pomoz jim, můj Bože, aby uslyšeli, co říkáš, a tak byli zachráněni.

Vassulo, opři se o Mě; Má Ruka ve tvé, tak budeme postupovat;

Ó, století Úpadku, jak moc jsi sešlo z cesty! zašli jste tak daleko, že jste uvěřili, že můžete kráčet beze Mne; zašli jste tak daleko, že jste uvěřili, že jste úctyhodní lidé; dovolili jste Satanovi, aby vás živil svou domýšlivostí; nevýslovně ubozí, hříšní a slepí, nedopřávejte si odpočinku; bděte, nespěte, neboť čas je blízko; rosťte v  Mém Duchu, přistupte ke Mně s důvěrou a otevřete svá srdce, abyste Mě přijali;

mnozí z vás se modlí, ale vaše modlitby Mě nedosahují; učte se, jak se modlit, umožněte Mi, abych cítil vaši blízkost; mnoho modliteb se rozplyne dříve, než Mě dosáhnou; nikdy ke Mně neproniknou;

Myslíš modlitby, které vychází jen z našich úst, ne ze srdce, Pane?

ano, myslím modlitby, které vychází jen z vašich úst, ne ze srdce;

nabídl jsem vám Své Slovo, abyste se učili, a nyní vám nabízím Své Poselství, abych vám připomněl Své Cesty; pojďte, učte se a Já nahradím vaši zkaženost láskou; přijměte Mé Cesty, Mé Cesty Ctnosti; století Nevěry, proč jsi zapomnělo na Mé Božské Cesty? vraťte se ke Mně, svému Zachránci; Já jsem vás nikdy neopustil a miluji vás i přes všechny vaše hříchy; Mé Srdce je propastí Lásky, propastí Odpuštění;