10. ledna 1988
Můj Bože, je velmi povzbuzující, když občas slyším o lidech, kteří se stali nástrojem v nějakém Tvém Díle jako já, sice jiným způsobem, ale rovněž nadpřirozeným. Slyšela jsem už o dvou ženách, které přijaly podobná poselství jako já, s tím rozdílem, že byly v extázi jako Sv. Jan! Bylo jim to dáno Duchem Svatým.
dávám Své Slovo svobodně1; a vždy budu; udělej Mi radost, milovaná, a modli se se Mnou; Má Duše si vybrala tebe; pojď, pomodlíme se:2
„Otče, Spravedlivý,
chci konat Tvou Svatou Vůli;
chci dělat pokroky
a potěšit Tvé vždy tak citlivé Srdce
a nahradit svou láskou trny,
které máš stále v Sobě;
Amen;“
pojď, naučím tě ještě jednu velmi účinnou smírnou modlitbu; opakuj po Mně tato slova:
„Věřím v Tebe, klaním se Ti,
doufám v Tebe a miluji Tě.
Amen.“
Ale Pane, to řekl Tvůj Anděl Míru ve Fatimě.
učil jsem této modlitbě Své Anděly; nyní učím Své děti, aby se takto modlily jako skutek nápravy a smíru;
Ano, Pane,
Ty jsi vskutku má Naděje,
Ty jsi mé Štěstí, můj Úsměv;
v Tebe věřím,
Ty jsi Radostí mého života;
Ty jsi můj Život;
klaním se Ti a budu Tě chválit na věky.
Amen.
pojď teď ke Mně;3 ano, udělej znamení Mého Kříže;
(Vstala jsem a šla jsem k Němu, poklekla jsem a udělala jsem znamení kříže.)
ano, v Trojici; miluji tě, dcero; spolu, my?
Ano, Pane.
řekni jim to… řekni jim to…
(Pán měl na mysli to, jak jsem udělala znamení Kříže. Pokřižovala jsem se tak, jak mě to naučili v Pravoslaví, špičky palce, ukazováčku a prostředníčku jsou spojené. Znamení Trojjediného Boha, kterým vyznáváme Nejsvětější Trojici.)
