21. listopadu 1987

Vassulo, opět k Petrovi přivedu Své rozptýlené ovce; Já, Pán, vám to všem garantuji!

(Náhle mi Pán ve vizi ukázal ovce, které stály stranou, jiné stádo, které bylo později též připojeno.)

květino, to se stane až po Mém Velkém Znamení!

Otče, odpusť mi mou netrpělivost, musím se učit být trpělivá jako Ty!

maličká, pozvednutá Mou Rukou, čerpej z Mých zdrojů a naplň své srdce; naplň ho, aby bylo schopno sytit i další srdce; Já, Pán, ti žehnám; dám ti vize, rozšířím tvůj vhled, abys viděla do srdcí lidí a mohla v nich číst; Má milovaná, nabízím ti tuto milost, ale pamatuj si, že ji máš užívat jen pro Mé Zájmy a pro Mou Slávu a že si nemáš ponechávat nic pro sebe;

Ježíši, Milovaný, můj Bože, který na mě nikdy nepřestáváš vylévat Své dary, abych Ti byla nablízku. Ježíši, jsem úplná nula, a přece na mě vyléváš tolik Svých milostí. Co bys pak neudělal a nedal těm, kdo jsou skutečně milí Tvým Očím a kdo Tě ctí?

ano, Vassulo, teď vidíš, zdá se, že Mi začínáš lépe rozumět; když dávám tobě, která jsi skutečně nejubožejší z Mých stvoření, co bych pak mohl odepřít těm, kdo si skutečně zaslouží Mé milosti, kdo Mě ctí a obětují se pro Mne!

milovaní, proste a Já vám dám, věřte v to, oč prosíte, mějte odvahu a důvěřujte Mi; nebuďte jako Petr, který dostal strach, když kráčel po vodě; věřte ve Mě! mějte odvahu! věřte!