12. listopadu 1987

milovaná, to jsem Já, Ježíš;

drž pevně Můj Kříž, jak jsem tě to učil, když odpočíváš;

(Ježíš mě učil, abych držela kříž, zatímco v noci spím. Když se stane, že se probudím, hned ucítím v ruce kříž a okamžitě na Něj pomyslím.)

nikdy Mě neopouštěj, ani na vteřinu; Já jsem Všechno a ve všem; když držíš Můj Kříž, oslavuješ Mě a uctíváš zároveň; Já, tvůj Bůh, tě očišťuji a utěšuji, Mé dítě; cti tedy svého Otce, který tě tak velice hledal, když ses ode Mne vzdálila a sešla jsi z Mých božských cest; vidíš, Mé dítě, vždy jsi patřila Mně a teď, když jsem tě znovu našel, tě ukrývám a chráním pod Svým pláštěm; hleď!

(Uviděla jsem Ježíše Krista v dlouhém šarlatově rudém plášti. Oběma rukama ho rozevřel a ukázal mi jasně zářící plamen, který vycházel z Jeho Hrudi. Najednou, jako blesk, na mě přeskočil jeden ohnivý plamínek a pronikl mnou. Nebolelo to, jen se ve mně zažehla láska k Němu a já jsem po Něm toužila více než kdy předtím.)

Můj Plamen zapálí tvé srdce; Můj Plamen by měl v tobě planout navždy,  oltáři; obnovil jsem v tobě Svůj Plamen; takže když kráčíš s Mým božským Poselstvím, protože nejsi schopna ode Mne sama čerpat, dohlédnu na to, aby v tobě zůstal Můj Plamen zažehnutý; pojď, miluji tvou neschopnost, protože jsem ti dal milost, aby sis to uvědomovala; cítím se oslaven, když Mě ke všemu potřebuješ; tvá slabost přitahuje Mou Sílu, tvá ubohost přitahuje Mou Dobrotu; miluj Mě, Vassulo, sdílej Mé trny a hřeby, sdílej Můj Kříž, korunuj Mě svou láskou, uctívej Mě svou vírou, dovol Mi, abych tě celou cestu slepě vedl; nikdy tě neopustím! věř každému slovu řečenému v Písmu Svatém;