29. září 1987

Můj Bože, zdáš se být smutný kvůli některým ze Svých kněžských duší.

Vassulo, jsou odpovědní za tolik duší; nejenže padnou oni, ale s nimi i mnoho dalších duší, které vlečou s sebou;

Ale Pane, přece mezi nimi musí být i dobří, takoví, kteří tě milují a pracují tak, jak si přeješ. Znám některé.

Ó, Vassulo, je mnoho těch, kteří se řídí Mým učením, obětují se, žijí v pokoře, milují se vzájemně a živí Mé ovce; jsou solí země, milovaní Mé Duše; jsou to Moji Ábelové, balzám na Mé Rány, oni zmírňují Mou bolest; žel jsou mezi nimi i Kainové, šípy v Mém Těle, nevěrní, zaslepení samolibostí, zkažení a s ohavnými náklonnostmi; jsou trny zabodnuté do Mé Hlavy, jejich hříchů je nespočet, pokrytectví je jejich pánem, a právě proti těmto plane Má božská spravedlnost;

vezmi Mou Ruku, dcero, zůstaň blízko Mě a Já ti ukážu tyto trny; božskou silou tě uvedu hlouběji do Svého Těla, dám ti poznat hrot kopí; nebudu šetřit Kainy, Vassulo, neboť co Mi mohou nabídnout? jejich ruce jsou prázdné a nemají co nabídnout Mým ovcím; rádi se ukazují na veřejnosti, mají rádi, když jim druzí podlézají, jsou jako sůl, která ztratila svou chuť; vpravdě ti říkám, dcero, jsou to Farizeové dneška!

Ó, Bože, to je strašné!

Vassulo, z tohoto důvodu bude všechno, co bylo skryto, vyneseno na světlo, a všechno, co bylo zahaleno, bude odhaleno, neboť to je Má vůle;

pojď tedy, nezapomeň na Mou Přítomnost;

Ne, Pane, dívám se na Tebe jako na svého Svatého Otce, Svatého Přítele, Svatého Bratra, a na Pannu Marii se dívám jako na svou Svatou Matku, jste má Svatá Rodina. Jak na Vás mohu zapomenout?

milovaná, jsem i tvůj Ženich, tímto způsobem si přeji, abys Nás milovala; miluj Nás důvěrně, nicméně nikdy nezapomínej, že jsme Svatí, a prokazuj Nám patřičnou úctu; my jsme tvá Svatá Rodina; Já jsem tvůj Bůh; buď bdělá;

Ano, Pane.

pojďme;

Ano.