25. srpna 1987

vzpomeň si, Mé dítě, na lásku, kterou
k tobě mám; Vassulo, maličká, požehnal
jsem ten červený kříž, který nosíš na
krku; věř! věř v Má božská Díla, Vassulo;

vzpomeň si, Mé dítě, na lásku, kterou k tobě mám; Vassulo, maličká, požehnal jsem ten červený kříž, který nosíš na krku; věř! věř v Má božská Díla, Vassulo;

Můj Bože! Děkuji Ti. Čím víc mi dáváš, tím víc cítím, že si nic nezasloužím.

miluji tě; pojď, zůstaň se Mnou, slyším tě rád říkat věci, které jsem řekl Já tobě ohledně Mé Přítomnosti a také ohledně dalších věcí, když vyučuješ Ismini; žij pro Mě, oslavuj Mě;

Pane, někdy Tvou Přítomnost vnímám slaběji a říkám si: „nyní mi Bůh není tak blízko.“ Proč to tak je, Pane?

chybně věříš, že ti nejsem dost blízko, naopak jsem ti v těchto okamžicích tak blízko, jak je to možné; sama nejsi NIKDY!

(Najednou jsem Ho viděla tak zřetelně. Několika svými gesty mi dokazoval Svou, tak živou Přítomnost! Trvalo to několik minut. Bylo to úžasné!)

všechno je duchovní;

(Při těch slovech jsem pochopila, že všechno je nadpřirozené, nemožné pochopit, pokud se to přenese do materiálního světa. Není to hmotné, a proto se to nedá vysvětlit fyzikálně. Toto vše se odehrává v nadpřirozeném prostoru, ne v naší hmotné skutečnosti.)

mnozí z vás snadno zapomínají, že Já jsem Duch1 a že vy jste také duch;