25. července 1987

Já jsem tvůj Nebeský Otec, který tě miluje; neříkej nikomu Otče, kromě Mne, který jsem tvůj Stvořitel; uč se ode Mne; Vassulo, neřekl jsem, že jsem stále mezi vámi? Já jsem Láska, veď Mé stádo k Lásce, abych ho mohl zachránit; oslabuj pohanství,¹ podněcuj Lásku; pomoz Mým dětem tím, že jim dáš stejnou stravu, kterou jsem Já dal tobě;

S Tvou pomocí splním Tvá přání. Buď Světlem, které mě vede. 

(Později:)

(Myšlenka, že mají přijít Svědkové Jehovovi, mě zneklidňuje. Co jim tak říct?)

piš;

(Ježíš rukou ukázal na sešit.)

miluj je;

(?)

dělej, co od tebe žádám, miluj je, všichni jste Moje děti;

Ale já mám strach, že mi budou špatně radit. Zdá se, že se mi snaží říct, že pouze to jejich náboženství je to jediné správné na celém světě a že všichni ostatní, jako katolíci, pravoslavní, protestanti, muslimové, židé atd. se stoprocentně mýlí! A že jen jejich víra umožňuje lidem přijít do nebe.

(Ježíš se zdál neoblomný.)

milovaná, miluj je;

Dobrá. Ale co když mě začnou svádět z cesty?

zůstal bych nečinný, kdybych slyšel, že tě vedou na scestí?

Ne.

dcero, neboj se, povedu tě;

Jsem šťastná, že jsem s Tebou, můj Bože…

proč?² 

Protože Tě miluji. Protože jsi mé štěstí, má radost a můj úsměv. Jsi můj šťastný život. Proto.

naplň Mě radostí, Vassulo; miluj Mě, Vassulo; ponoř se víc do hlubin Mého Srdce, ať tě Má Láska úplně stráví, takže z tebe nezbyde nic jiného, než Živoucí Plamen Lásky! milovaná, odpočiň si ve Mně a dej Mi odpočinout si v tobě; buď Mým nebem;