22. července 1987
Vassulo, vidíš všechny tyto duše? čekají v řadě;
(Viděla jsem za Ježíšem skupinu duší.)
Ježíši?
Já jsem; ano, byly to duše!
(Hned poté, co jsem viděla tyto duše, se mi vynořil jiný obraz, z doby před mnoha lety. Mohlo mi být tak 17-18 let. Byla jsem zvyklá, že jsem často viděla, např. když jsem seděla v obývacím pokoji, na zemi sedět více duší, které se navzájem nabádaly k mlčení, přičemž jen tak byly kolem mě. Jako kdyby si přišly poslechnout nějakou řeč. Tehdy jsem se ptala sama sebe, proč vidím tyto mrtvé lidi, jak jsem jim říkávala. Ale dál jsem se o ně nestarala, protože mě nikdy nijak neobtěžovali, a dříve nebo později se má pozornost zaměřila na jiné věci kolem. Stávalo se to velmi často, jinak řečeno, bylo to běžné, ale já jsem tomu prostě nevěnovala příliš pozornosti.)
ano, Vassulo, ony čekaly!
Na co, Pane?
čekaly, až vyrosteš;
Ony to věděly?
ano, věděly; čekal jsem, až Mě budeš milovat a konat zadostiučinění, protože vroucí láska ke Mně je zadostiučiněním a tak jsou tyto duše v Očistci uzdraveny,1 vyproštěny z očistného ohně a konečně mohou přijít ke Mně;
Vassulo, víš, čím tak velice trpí, dokud jsou v Očistci? když Mne touží vidět, ale nejsou toho schopny? jak moc jsou na tobě závislé! Ach, Vassulo, pomůžeš jim?
Ano, Pane, ráda bych viděla, že už jsou s Tebou!
Pokoj s tebou, Já, Pán, ti ukážu, jak jim můžeš pomoci; vždy Mě hledej; obětuj se a nikdy si nestěžuj; pomohu ti vyhovět Mým přáním; milovaná, miluj Mě, neboť tvá láska je uzdravuje;
Ježíši, dáš mi vědět, až se k Tobě vrátí?
ano, dám;
Ježíši, a co Svědkové Jehovovi?
ať ti dají, co chtějí; přijmi je se Mnou; pochopíš, proč jsem je k tobě poslal; opři se o Mne, milovaná;
Ježíši, nesetkám se s někým z Tvých vlastních?
dovol, abych ti to řekl rovnou; vezmu tě a postavím mezi Své vlastní; dcero, kdyby sis zasloužila nějakou z Mých milostí, tak bych ti ukázal, jak vede Má Láska, aniž bys musela čelit obtížím a měla všechny „dveře“2 otevřené;
To znamená?
to znamená, že milosti, které jsem ti dal, sis vůbec nezasloužila, a že jen z Mé Nekonečné Dobroty jsem shlédl na tvou bídu; od této chvíle měj po Mně větší touhu než kdy předtím; zasloužíš si každou milost tím, že Mi obětuješ skutky lásky; každý skutek Lásky obnoví všechno, co jsi zničila;
Co jsem zničila, můj Bože?
všechny dobré věci, které jsem ti dal a které jsi změnila ve zlo; chval Mě, miluji tě;
Pane, pomůžeš mi vykonat tyto dobré skutky?
pomohu ti; pamatuj si, že všechno, co jsem dal, musí být hojně rozdáváno; chci Svůj oltář čistý;
(Později:)
(Bůh mi ukázal, že jsem si nezasloužila žádnou z Jeho milostí. Proto se teď k Němu vracím poněkud nesměle, abych Ho prosila.)
Pane?
Já jsem;
Dovolíš mi být ve Tvém Světle?
buď v Mém Světle a zůstaň v něm;
Dovolíš3 mi opřít se o Tebe?
vždy ti to dovolím;
Dovolíš mi vzít Tě za ruku a být u Tebe?
pojď do náruče svého Otce;
Dovol mi s Tebou mluvit!
buď se Mnou Jedno, dívej se na Mne, buď Mým odleskem a nech Mne mluvit za tebe;
Dovolíš mi, abych byla Tebou utěšována?
maličká, budu tvým Těšitelem; pojď, vnímej Mě, synchronizuj se se Mnou; ztrať se v Tom, který je Jeden; nech Mě úplně tě vlastnit a vládnout nad tebou; nech Mě ponořit tě do Svého Srdce, pojď blíž; buď ve Mně a Já budu v tobě, jak velmi tě miluji, dcero!
(Cítila jsem, že Bůh je potěšen.)
Miluji Tě, Pane.
(Cítila jsem, jak mne celou halí do Své lásky.)
teď buď se Mnou; zůstaň,4 nic Mi neodpírej, Vassulo; hlasitě volám, Mé volání se rozléhá a otřásá celým nebem; Mé volání by měly slyšet Mé duše, které Mě milují; musely Mě slyšet, řekni jim, že si to nevymyslely; jsem to Já, Ježíš, Milovaný Syn Boží; chci, aby se sjednotily a podporovaly jednotu, pokoj a lásku; chci, aby byly jako armáda spásy, aby napravovaly všechno, co bylo zničeno a znetvořeno; Mé volání vychází z hloubi Mé Zraněné Duše; veleb Mě, dcero;
Velebím Tě, Můj Bože. Kéž se Tvá přání naplní.
zůstaň Mi věrná, včleň se do Mého Těla, drž se Mě;
